| - | | je velice významný symbol duchovní roviny; v podstatě se jedná o jednoduché mystické a duchovní příběhy, které posouvají člověka k čistotě dětské mysli a do Kristova království Božího; tak rozliční hrdinové pohádek, bájí a mýtů procházejí cestou, kterou kráčí člověk na duchovní cestě k bytostnému sjednocení; pohádka je úzce spjata s vývojem člověka jako psychického jedince |
| - | | ne každá pohádka je klíčem k mocnému prameni duševního a duchovního zdraví, zejména některé moderní pohádky absolutně postrádají jakoukoli mytologickou a duchovní podstatu, čímž umožňují materialistické podstatě vjemů zatemnit člověku cestu do duchovního světa a plně ovládnout jeho vědomí |
| - | | pudy a sexualita zákonitě vytrhují člověka z pohádkového (duchovního) světa a uvrhují jej zpět do prožívání pudové přirozenosti |
| - | | číst pohádky: jasný důkaz, že zvnitřnění prorazilo hranici mezi denním uvědomováním a podvědomím, díky čemuž se na povrch dostávají příběhy tvořící kořeny lidské civilizace; četba pohádek, bájí a mýtů nejen vlastního národa „nasává“ do vědomí zkušenosti, prožitky a tajemnou symboliku, byť většinou podvědomě, ale i to stačí pro budoucí úspěch na poli sebezdokonalování |
| - | | magie a kouzelnictví v pohádkách: viz magie |
| - | | čaroděj, mág, rádce, průvodce, stařec z hlubokých lesů, hledač pravdy v pohádkách: majestátní a tajuplná duchovní personifikace archetypu Moudrý stařec |
| - | | k pohádkám se často přiřazuje číslovka 7, která je důležitou číslovkou s hlubokým významem pro archetyp Řízená imaginace; číslo 7 překračuje všechno dění a dovršuje lidský běh v poznání, když světské je střídáno božským, aby se divák stal pouhým svědkem a byl nekonečně tichý, vědomý a neměnný |
| - | | jako pohádka vyznívá archetyp Řízená imaginace plná kouzel, magie, zázraků a létání, a právě tento archetyp je důležitou přípravou pro vstup člověka do vnitřních kruhů nevědomí, neboť poznává niterné prameny duchovního růstu |
| - | | nejčastějším archetypem, jehož se pohádky úzce dotýkají, je archetyp Anima – Animus; patří sem zejména objevování a osvobozování princezny (duchovní animy) či prince (duchovní animus) |
| - | | pohádkové proměny se mohou týkat archetypu Self |
| - | | pohádkové bytosti božských vlastností jsou obsahem archetypu Numinózum |
| - | | přátelství dětí v pohádkách: vzájemné přátelství puer – kora je sjednocujícím faktorem, ke kterému se lidé marnou touhou po mládí snaží přiblížit, je čisté, neboť do něj nevstoupily protiklady ženského a mužského principu (anima – animus); více o tomto fenoménu v archetypu Puer – Kora |
| - | | dítě v pohádkách: obsahuje prvky mytologického Božského dítěte, pomocí nichž člověk zažívá touhu, kterou podvědomě vyciťuje v hloubce vlastní duše; právě takové příběhy otvírají v dosud nevědomém lidském jedinci pramen chápání a poté je už jen otázkou zralosti, kdy člověk odvrhne touhy v hmotném světě a dokáže se napít z pramene poznání |
| - | | pohádkový boj dobra se zlem: tento boj je nutné na cestě k poznání duchovní skutečnosti lidství plně prožít, je nutné naučit se rozlišovat a je nutné naučit se odpouštět, neboť jedině odpuštění a následný soucit dokáží stín jako personifikované zlo asimilovat, čímž se vyrovná cesta a rozkvete moudrost rozlišování pravé skutečnosti jevů (více o tomto tématu v archetypu Stín ) |
| - | | dalším archetypem, jehož se pohádky úzce dotýkají je archetyp Poklad; například v jedné české pohádce dostal hrdina za splněný úkol na vybranou ze stáda skvostných koní a on si na radu svého přítele vybral toho nejošklivějšího zchromlého koně, který byl uschován ve špinavé stáji; jedině ten ho mohl dovést k vytouženému cíli, což je rada zapomenout na skvostné masky, které nasazuje člověku pošetilé ego a hledat to, co doposud leželo nepovšimnuto pod letitou vrstvou prachu v koutě zanedbané lidské bytosti (soucit, který je ctností odosobňující a očišťující) |
| - | | kouzelný kůň v pohádkách: zatímco běžný kůň má pudovou složku a podstatnou část složky citové, díky čemuž může být spojovacím článkem mezi pudy a city, kouzelný kůň, který je spojovacím článkem mezi city a duchovní rovinou, ukazuje cestu, rozmlouvá s člověkem, radí mu, někdy dokonce díky kouzelné moci ukazuje skrytá nebezpečí a nástrahy |
| - | | pohádkový les: k němu se lze dostat jedině výstupem vědomí na duchovní rovinu a následným sestupem zpět na rovinu běžného lidského prožívání (pudovou a citovou) |
| - | | o králi či císaři: symbolizuje rozvíjející se proces v nitru snícího, proces, jenž z mytologických základů člověka formuje budoucí celistvou individualitu |
| - | | „O drvoštěpovi“, který uzdraví chřadnoucí princeznu: vymýcení eroticko-sexuálních symbolů (stromů) v nevědomí zákonitě vede k objevení a posléze i k uzdravení duchovní animy (princezny) |
| - | | „O statečném kováři“: zcela zákonitý proces, neboť snící po objevení duchovní animy (v pohádce princezna) nemůže s touto duchovní personifikací udržovat citovou vazbu, neboť citová vazba by jej vždy zradila a degradovala vztah s duchovní složkou na citovou a posléze i pudovou rovinu; teprve když se člověk osvobodí od této vazby (nepotřebuje již lano na to, aby se dostal z nesnází), může na základě shodné duchovní náplně vědomí dojít k mystické svatbě s duchovní animou (snící žena s duchovním animem) |
| - | | „O dvanácti měsíčcích“: popisuje personifikace, představující jednotlivé měsíce, čímž symbolicky a emotivně znázorňuje časovou posloupnost jednotlivých období a tak člověku ukazuje řád, jemuž by se měl přiblížit |
| - | | „Šípková Růženka“: ve snech mužů „proklestit cestu trním“ vyjadřuje snahu vykořenit z vlastního prožívání pudovou a sexuální podstatu sebe samého (trní) i citová vzplanutí (květy mezi trním), aby oproštěni od pudů a citů mohli objevit vlastní duchovní animu |
| - | | létající koberec v pohádkách: duchovní symbol, jenž je známý zejména z arabských pohádek, patří také do archetypu Řízená imaginace |
| - | | symboliku pohádkových příběhů popisuje i kniha C. G. Junga*96 „O fenomenologii ducha v pohádkách“ |
| - | | u duchovních lidí není pohádka pouhým smyšleným příběhem, ale prožívanou citovou a duchovní realitou |
