O vznik pojmu "Bazální perinatální matrice" se zasloužil Čech nyní žijící ve Spojených státech amerických, profesor Stanislav Grof. Díky svým dlouholetým psychologickým výzkumům v oblasti účinků psychedelických*1 látek na vědomí člověka objevil část nevědomí vztahující se k době okolo (peri) porodu (natalis) = perinatální, a průnikem do Kruhu Procesu obnovy začal objevovat i další archetypy. Výzkumníci i pacienti profesora Grofa objevili tzv. fyziologický vstup, který je jedním ze čtyř vstupů do Kruhu Procesu obnovy. Tajemný vstup do nevědomí umožnil objevování netušených obzorů vnitřních nevědomých procesů. Nevýhodou Stanislava Grofa bylo, že materiál fantastických vizí, získaný od pacientů nebyl plně jeho vlastním prožitkem, čímž mu bylo znemožněno rozpoznat funkce a procesy dalších archetypů na stejné úrovni v Kruhu Procesu obnovy. Různé duchovní úrovně lidí a náhodné průniky do nevědomých vrstev jen zamlžily uspořádání archetypů obou vnitřních kruhů. Pro systematický vědecký popis je nutno dodržet postupný proces podložený morální očistou a skutečností, že se člověk trvale zřekne světa, což odpovídá klasické duchovní cestě, kterou procházely tisíce známých i neznámých duší našeho světa. I v jejich nesmrtelných dílech se zřetelně odráží funkce jednotlivých archetypů. Na podstatu nevědomí se nenapojíme a nepopíšeme ji přemýšlením nebo plánováním, ale tím, že se spojíme se svým vlastním středem a ztišíme se natolik, abychom objevili individuální slunce uvnitř nás, které nám láskyplně dává život, energii i poznání. Tento postup má jednu nespornou výhodu - nemusíme udělat ani krok ze svého domu a "pouhým" obrácením pozornosti jej nalezneme. Možná někdo upozorní na nevýhodu, kterou se zdá být ne vždy přesný rozbor snů, který jsem používal nejen na popis archetypu BPM. Stálá přítomnost snové symboliky na první pohled může zamlžit proces v archetypu BPM, jakmile však pronikneme do tajů snové symboliky, bude nám nevědomí touto cestou pomáhat k vysvětlení procesu stejně, jako v ostatních archetypech.
Když jsem se seznámil s vynikajícím dílem Stanislava Grofa, byl jsem jím uchvácen. Našel jsem v díle popis stavů, kterými jsem procházel ve svých snech. Přisoudil jsem fenoménu či archetypu BPM velkou důležitost a myslel jsem si, že člověka dovede až k uskutečnění v transpersonálním já. O několik let později jsem ubral na svém nadšení o "všemocnosti" tohoto archetypu, abych v době spisování této knihy nalezl skutečné místo v Kruhu Procesu obnovy, kde je jako jeden z dvanácti archetypů a jeden ze čtyř vstupů (fyziologický) do Kruhu Procesu obnovy. Spouštěcím impulsem je obrácení pozornosti do vlastního nitra. Archetyp BPM má oproti ostatním archetypům nespornou výhodu - fenomén BPM je již několik let velice dobře popsán v několika knihách Stanislava Grofa*2 Ostatní archetypy buď byly odborníkům i veřejnosti zcela neznámé, nebo byly jen okrajově popsané převážně C. G. Jungem a jeho žáky.
Archetyp BPM odhaluje množství psychických aspektů lidské přirozenosti vystupujících z hlubin minulosti, z biologické podstaty předporodních a porodních zážitků. Tak vstoupí člověk procházející procesem BPM do posvátného Kruhu Procesu obnovy a začne objevovat další archetypy ve stejném kruhu, nebo dokonce překročí vlastní stín a nahlédne do Kruhu Bytí ve vizích převážně "Hněvivých Božstev" známých z Tibetské knihy mrtvých. A právě tato šíře popisovaných obrazů v očích mnoha lidí přisoudila fenoménu BPM velikášskou roli samospasitelného nástroje lidstva. Je třeba si uvědomit, že vstupem do Kruhu Procesu obnovy člověku skutečně narostou křídla k poznání nekonečných prostor vnitřního světa plného neznámých obrazů. Nově objevený svět je tak zvláštní, že člověk zapomene na "Ikarova vosková křídla", jež mu nový prožitek daroval. Ve výjimečném okamžiku nepodloženém morální obrodou a trpělivou duchovní prací vzlétne tak blízko k slunci transpersonálního já, že vosk se rozteče, křídla se rozpadnou a nadšený hledač jako bájný Ikarus padne zpět na tvrdou zem denní reality.
Ještě se pozastavím u jednoho aspektu hojně popisovaném v knihách Stanislava Grofa, totiž u častých duchovních vizí připisovaných právě řízenému procesu v archetypu BPM (pomocí holotropního dýchání*3 či psychedelických látek). Naprostá většina lidí si do současného života přinesla dary z minulých inkarnací. Jakmile se člověk "probije" jedním ze čtyř vstupů do Kruhu Procesu obnovy, či při použití silnějších prostředků za přítomnosti nezbytného štěstí do Bytostného kruhu, začne si vybírat kladnou karmu duchovních zážitků, které kdysi byl schopen cíleně navodit ve vlastním vědomí. Pokladnice takových zážitků není bezedná a co nevidět se vyčerpá, pak přichází rozčarování a hledání jiných "zaručeně účinných" metod k navození mimořádných stavů vědomí. Proto je nutné i při absenci duchovních zážitků a vizí trpělivě pokračovat ve vlastní morální obrodě, neboť právě morální čistota nás dovede k trvalému žití stavů, které se jak nepatrné záblesky objevují například při vstupu do archetypu BPM. Podobný proces probíhá ve vědomí duchovního adepta i při klasické duchovní cestě. Na počátcích cesty, kdy zdaleka ještě není člověk zralý a dokonalý, přijdou nádherné vize, duchovní zážitky či samádhi, tak nás nevědomí láká k poznání naší skutečné duchovní podstaty. Jenže za většinou velice krátký čas si duchovní adept vybere kladnou karmu minulosti a pak už jen zbývá nekonečně trpělivá každodenní práce na vlastní morální obrodě. V tomto kritickém období padne mnoho snaživých jedinců, kteří se raději vrátí k prožívání hrubého materialismu, k prožívání pudové přirozenosti. Sice po zahlédnutí duchovních obzorů se zdají být lepší, než se nám zdáli před duchovním probuzením, ale jejich cesta vede nezadržitelně dolů. Tito padlí jedinci strhávají s sebou i světlo lidství do neustále se zesilujících živočišných prožitků, kde vládne tma nevědomosti. Proto člověk nemající upřímné duchovní ambice, by neměl nikdy vstupovat na cestu k poznání vnitřních kruhů nevědomí, neboť jeho chvilkové duchovní poblouznění ublíží jemu a prostřednictvím kolektivního nevědomí i lidstvu jako celku. Jsem pevně přesvědčen, že laborovat s holotropním dýcháním by měli pouze lidé, u nichž existuje potenciál k duchovnímu růstu, nebo je prostředkem k vyléčení a není pro ně výsledek procesu BPM pouze doplňkem jejich osobnosti. V dřívějších dobách více nakloněných duchovnímu životu se praktiky navozující mimořádné stavy vědomí přísně tajily před prostým obecným lidem a vstup do lidské duše byl umožněn pouze připraveným jedincům. V dnešní přelomové době se stávají prostředky navozující mimořádné stavy vědomí náhražkou nekvalitního života a dokonce jsem přesvědčen, že i jednou z vizí konce naší takzvané technicky vyspělé civilizace.
Ohledně drog si dovolím upozornit na ještě jeden, málo potěšitelný poznatek. Když jsem v nevědomí nalezl hluboký základ lidství, pochopil jsem, proč naše takzvaná západní civilizace nezadržitelně míří k úpadku. Ztratili jsme spojení s naší vnitřní podstatou, to spojení, jež nás v podobě křesťanství spojovalo s Bohem či s vyššími nadsvětskými ideály. Nyní se převážná většina křesťanských církví utápí ve stejných problémech, které kdysi stály u zániku kulturního dědictví některých národů. Zajisté bude mnoho lidí protestovat, ale nezaujatý pohled na současnou civilizaci mi dává plně za pravdu.
Protože lidé ztratili mytologické základy, na nichž stojí správné vnímání světa (nikoli materialistické), začali tyto základy usilovně hledat. Mnoho jedinců pochopilo, že základy jsou uvnitř jejich psýché a snažili se nalézt takové směry, které by jim tuto cestu ozřejmily. Křesťanské církve jim nemohly pomoci, neboť neustále tvrdošíjně staví mezi člověka a Boha prostředníka, jehož určuje instituce zvaná "Svatá církev". Proto se mnoho lidí obrátilo na východ, aby právě ve východní mytologii či v jejích náboženstvích nalezli cestu k podstatě svého já. Ti, kteří nemají schopnosti, vůli a trpělivost poznávat od píky "cizí" směry duchovního vývoje, sahají k dalšímu a podstatně jednoduššímu prostředku, kterým se dá nalézt alespoň na okamžik mytologický základ lidstva. Tímto nechvalně známým prostředkem jsou drogy. Lidé závislí na drogách jsou vykřičníkem naší společnosti, vykřičníkem, který musíme odstranit změnou společenského klimatu, jenž dusí, jak závislé, tak i další svobodomyslné jedince, kteří nesouhlasí s egoistickým vývojem západních společností. Droga zavede člověka do oblastí nevědomí a on v nejasných náznacích a mlhavých okamžicích poznává stavy, od nichž byl vně, do světa zaměřenou osobností odtržen. Takový člověk nalezne, mlhavé to, co se ze současného lidství vytratilo, nalezne pocit jednoty, celosti, nádhery bytí a je pro tyto obrazy ochoten obětovat vše, včetně svého života. V podstatě se chová jako středověký rytíř hledající svatý grál. Žel pro všechny drogově závislé jsou jejich cesty do tajů nevědomí neřízené, a proto nemají sebemenší šanci ovlivnit místo, kvalitu a intenzitu prožitků vyvěrajících v podvědomých extázích na povrch osobnosti. Droga rozežírá především individualitu závislého jedince a vytváří navíc pitvornou masku a pokroucený obraz osobnosti.
Dá-li společnost těmto lidem opětovné kořeny, jež patří k lidskému bytí, pak ztratí se touha těchto nešťastných lidí po drogových "výletech" ze sféry hmotného světa. Pokud budete chtít důkazy mého tvrzení, pak stačí pozorně prozkoumat konce indiánských kultur a jejich "záchranné" kulty kaktusů peyotl a San Pedro obsahující meskalin (indiány objevené a rituálně užívané rostliny). V účincích a stavech spojených s transpersonálními stavy indiáni hledali psychickou oporu ztracenou v nerovném souboji s materialistickou bílou rasou.
Ale vraťme se zpět k jedinečnému archetypu BPM. Stanislav Grof rozdělil zážitky okolo narození do čtyř fází, které mistrně popsal a přiřadil k nim psychopatologické syndromy*4, aktivity ve freudovských erogenních zónách*5, vzpomínky z postnatálního života*6 a zážitky mimořádných stavů vědomí*7. Čtyři fáze BPM považuji za dobře popsané schéma archetypu.
Bazální perinatální matrice I (BPM I)
Biologickým základem této matrice je symbiotická jednota plodu a matky v období existence uvnitř dělohy. Pokud není plod rušen, probíhá jeho život v ideálních podmínkách, což vyvolává (s přihlédnutím na dokonalou symbiózu) podobné asociace z kolektivního nevědomí lidstva či z planetárního nebo kosmického nevědomí vždy podle úrovně ztotožnění se s určitou částí nevědomí. Patří sem prožitky různých forem života ve vodách oceánu, krásné životodárné Matky přírody v plném rozpuku, kosmonautů v beztížném stavu, vesmírných korábů na oběžných drahách planet, nebeských světů a rájů. Jiná situace nastane, když na dítě začnou útočit fyziologické, chemické, biologické či psychické faktory. Plod vnímá změněný stav jako útok na svou existenci. Poruchy nitroděložního života plodu čerpají obrazy z archetypu Témata zničení světa a podle míry ohrožení nabývají prožitkové intenzity. Patří sem i zážitky odpadních jam, průmyslových skládek, znečištění, chemické otravy, nepřátelské přírody či zničené země. V nejsilnějších prožitcích ohrožení vyvstávají z nevědomí obrazy koncentračních táborů, totálních válek, atomových bomb, chemických válek a ekologických katastrof. To ovšem v naprosté většině případů patří do BPM II, kdy končí "rajský" život plodu.
Bazální perinatální matrice II (BPM II)
Prožitkový vzorec je nerozlučně spojen s počátkem biologického porodu. Harmonie existence plodu je hrubě narušena mechanickými stahy dělohy, porodní cesty jsou uzavřeny a každý další stah dělohy omezuje dodávku krve (obsahující živiny a hlavně kyslíku) k plodu. Zatímco BPM I vyvolává kladné i záporné asociace, je BPM II charakteristická pouze zápornými prožitky - pohlcení kosmem, démonické manifestace, napadení mimozemšťany, pohlcení strašlivou příšerou či obrovským pozemským tvorem, poznání palčivých vizí pekla, uvěznění v kobkách. Občas nesnesitelnost muk a utrpení sáhne do archetypu Poklad po zážitcích nesnesitelného utrpení na fyzické i psychické rovině mytologických hrdinů - bájných trpitelů (Prométheus, Sísyfos, Loki, bludný Holanďan a další postavy světových mytologií). Zcela nepochybně sem patří obrazy koncentračních táborů, totálních válek, atomových bomb, chemických válek, ekologických katastrof, teroru, inkvizice. Zajímavým prožitkem BPM II je nesmyslnost i absurdita lidské existence a představy nesmyslné frašky světa, což nápadně připomíná mytologické postavy kejklířů - šprýmařů (severský Loki, řecký Hermés, severoameričtí Králík, Zajíc, Krkavec, Sojka, Kojot a další zvířecí představitelé šprýmařů, jihoamerický Botoque, afričtí Ešu a Ifa, australští Ngandjala - Ngandjala, Wurulu - Wurulu, Unguramu, Agula, Mimi, Namorodo a tichomořský Maui).
Bazální perinatální matrice III (BPM III)
Otevřené děložní hrdlo a pokračující stahy umožňují postupné posouvání plodu porodními cestami. Existencionalismus BPM II je nahrazen bojem o přežití se závěrečným prožitkem smrti. Mechanické tlaky stěn porodního kanálu způsobují trýznivou bolest a dušení, navíc při nevhodné poloze pupeční šňůry (obtočení kolem krku, zkrácení v důsledku obtočení kolem jiných tělesných částí, přitlačení ke stěně porodního kanálu apod.) dochází k násobení traumatizujících zážitků. Nedílnou součástí BPM III je styk s nejrůznějším biologickým materiálem: vedle plodové vody je to krev, sliz, moč či výkaly. Podobně jako BPM I vyvolává i BPM III bohaté pozitivní i negativní obrazy: titánské, agresivní - sadomasochistické, sexuální, skatologické*8 a démonické. Zatímco v BPM II jsme výhradně obětí, v BPM III se může člověk střídavě ztotožňovat s obětí či útočníkem a dokonce být i nestranným pozorovatelem.
Bazální perinatální matrice IV (BPM IV)
Biologickým podkladem je vyvrcholení zápasu v porodním kanálu, okamžik samotného zrození a reálné obrazy ihned po porodu. Do BPM IV plod vstupuje v okamžiku, kdy smrt vymazává starou osobnost a z popela minulosti povstane nový život s novým myšlením. Znovuprožíváním BPM IV se před naším vnitřním zrakem objevují duchovní a mytologické symboly. BPM IV je protikladem záporných prožitků BPM II a lze jej považovat za veskrze kladný, čímž jsou potenciálově vyrovnány všechny fáze procesu BPM:
BPM I kladná a záporná BPM II záporná BPM III kladná a záporná BPM IV kladná
Časový harmonogram snů s tématikou BPM
1993 8.11., 12.11., 24.11., 30.11., 15.12., 17.12.
1994 13.1., 5.5., 11.5., 12.5., 3.6., 5.6., 28.6., 1.7., 12.7., 22.7., 25.8., 22.12.
8.11.93 02.30 hod. 1. sen BPM III a IV
S bývalou manželkou řešíme věci ohledně naší dcery Martiny. Bývalá manželka se rozčiluje, že bude muset ve 12-ti letech na gynekologickou prohlídku. Řekl jsem, že je to pro soud povinné. Jdeme problém řešit. Lezeme nějakým podzemím, až jsme se dostali k místu, kde prosvítalo denní světlo. Pomáhám jí lézt nahoru. Vidím, že jsme asi 100 metrů od místa, kam jsme původně chtěli dojít. Kolem je nádherná romantická příroda, proto navrhuji cestovat na povrchu. Bývalá manželka je proti, a tak jdeme opět do podzemí. Hledám cesty, které jsou nyní jinak, než byly před chvílí. Na jedné odbočce je ohromná místnost, kde je asi 300 tun hnoje. Couváme zpět.Sen nemá mnoho společného s bývalou manželkou a dokonce ani s dcerou. Nevědomí si pouze propůjčilo jejich obrazy k vyjádření vnitřních stavů. Bývalá žena, s níž jsem žil převážně pudový život, představuje pudovou animu a dcera symbolizuje sjednocení, čemuž napovídá i snový věk dcery 12 let (skutečné dceři bylo v roce 1993 pouze 10 let). Číslo 12 mi připomíná 12 znamení zvěrokruhu jako celistvý běh Slunce po své dráze, také je číslem spirituality - 12 hlavních bohů Řeků a Římanů, 12 apoštolů Ježíše Krista a 12 bran nebeského města stojícího na 12 základních kamenech a dovolím si přidat 12 archetypů Kruhu Procesu obnovy. Shrnu-li tyto skutečnosti, pak pudové animě se nelíbí spiritualita představovaná ve snu číslem 12 a rajskou přírodou na povrchu, proto mne vleče do podzemí. V tomto okamžiku poprvé objevuji ve snu část procesu BPM, možná objevení napomohlo i slůvko gynekologická z úvodu snu. Sen s trochou alegorie popisuje poslední část porodu, kdy se zjevuje prvotní světlo a nové vjemy zářivých barev vykouzlí představu rajského světa. Z BPM III do BPM IV přivádím i pudovou animu, která mne opět strhává do prožitků procesu BPM III. Bez osvobození se od pudové stránky mohou být zážitky BPM IV pouze chvilkové. Sto metrů mi scházelo, abych došel k nádhernému cíli. Nevědomí opět moudře použilo číslo 100 známé ze Starého zákona jako číslo dokončení. Návrat či spíše existence pudové ženské složky mne strhává do prožitků prenatálního života, z něhož musím najít vysvobození. Rychlokurz nevědomí mi napoprvé ukázal cestu i cíl, ale pudovost vlastní bytosti mi znemožnila přejít celý proces v několika okamžicích, a tak jsem nucen postupně zažívat, poznávat a rozeznávat jednotlivé stupně na cestě k sebezdokonalení.
Ohromná podzemní místnost s hromadou hnoje uprostřed může být symbolickým fyziologickým obrazem již prázdné dělohy s placentou (lůžkem), nebo v psychologickém náhledu může představovat ohromný rozměr nevědomí s velikou hromadou odpadního materiálu, jež v sobě nese stejně jako hnůj obrovskou sílu, která může pomoci vyrašit novému životu na nekonečné pláni nevědomí. Tento výklad podporuje i další snové číslo 300, jež je číselnou hodnotou řeckého písmena T mystického tau, proto se číslo 300 považuje za symbol kříže. Ve Starém zákoně číslo 300 představuje hrdinství. Sen mi moudře ukazuje, jak mohu z obrazů odloženého světa a jeho zapáchající hniloby čerpat budoucí sílu pro duchovní mystický postup. Ukazuje se mi nutnost vzdání se světa ve svém srdci, neboť člověk kráčí za svým pokladem a pro duchovní život je nutné umístit svůj poklad mimo sféry hmotného světa, mimo sféry pudového prožívání.
12.11.93 06.10 hod. 2. sen BPM II a III
Jsem dozorcem ve vězení a mám mít stráž, což se mi mnoho nelíbí. Soucítím s vězni a chci jim pomáhat. Ukazují mi první dvě cely, v nichž byli vždy dva vězni. Jdu dále chodbou a je mi velice nepříjemně. Další cela ve tvaru čočky je obývána třemi vězni. Přivádím sem čtvrtého. Najednou vidím lva, který zařve a jde po mně. Utíkám ven. Další strážný tam pouští jinou kočkovitou šelmu (asi leopard). Také ona chce ven. Nemohu zavřít dveře, neboť tam šelma vstrčila mohutnou tlapu. Chytám tlapu do ruky a k mému překvapení je příjemně teplá.Již po třech dnech nahlížím opět do archetypu BPM a rozpoznávám BPM II, když se stejně jako v předchozím snu dostávám až na samotný závěr prožitku. Nejsem vězněm, ale dozorcem naplněným soucitem, čímž se dostávám nad prožitek a v dokonalém nadhledu ve dvou vězních a ve dvou celách (2 x 2 = 4) rozpoznávám dualitu, z ní vycházející číslo hmotného světa (4) a vzápětí okamžik, kdy z trojjedinosti vlastním přičiněním po přivedení dalšího vězně vytvářím nový stav - 4, jako podstatu zrození do hmotného světa. Nevědomí opět přeskočilo první fáze BPM II, neboť ještě nejsem připraven na prudký emoční zážitek. Nabídlo mi rychlokurz fáze BPM II a současně mne připravuje na smyslovou žádostivost BPM III ve snu představované lvem a druhou kočkovitou šelmou. Snažím se oddělit od nebezpečí BPM III a vrátit se do minulosti, kdy jsem prožíval klid a mír v lůně matky. Avšak nemohu zavřít dveře, které představují již pootevřené děložní hrdlo. Tak poznávám v alegorii příjemné teplé tlapy šelmy i mnou vítanou smyslovou stránku pudového života.
24.11.93 01.00 hod. 3. sen BPM II, III a IV
Jdu po mostě a pod námi je mnoho mrtvých gepardů. Vracím se na ubytovnu, kde je vše vzhůru nohama. Vypadá to jako na počátku války. Kdosi křičí, že musí domů. Třesu s ním a vysvětluji mu, že tam to může být ještě horší. Rozhoduji o evakuaci. Procházím pokoje a odnáším zhrouceného velikého muže na zádech k vodovodu, kde ho omývám. Potřebuji, aby se vzpamatoval, a my všichni mohli odejít. Živá zvířata (mezi nimi prase a kohout) vyháním z ohrožené ubytovny. Mrtvá zvířata vypadají jako po chemickém útoku. Skupina asi padesáti lidí se ukrývá v rozestavěném panelovém domě. Všude kolem jsou lovy na lidi, kteří se pohybují na zakázaném území. Z jednoho domu před námi vycházejí vojáci a mezi nimi kamarád, který mi ukazuje, abych se skryl. Ostatní vojáci chtějí jít na staveniště lovit lidi. Později už v uniformě přibíhám ke kamarádovi na výzvědy a jdu s ním do bunkru, kde je asi třicet ozbrojenců. Jako ostatní uléhám do vyhloubené jamky a chci spát. Něco se stalo a vzápětí jsem u vrat třemi vojáky pocákán hořlavinou. Oplatím jim stejně a musím utéci. Ostatním utečencům už nemohu pomoci. Utíkám na pahorek a proskočím menší dírou v plotu, který odděluje pozemky dvou krásných vilek od volné přírody. Po dopadu jsem našel malý převis, kam jsem se v posledním okamžiku ukryl před slídícími vojáky. Mám bosé nohy. Nahoře všichni zuří a rozhodují se, zda udělají zátah vně svého pásma. Je mi jasné, že budu muset uprchnout i z tohoto území.Protože z fyziologického zážitku porodu vyplývají silné emoce, je vysoce pravděpodobné, že se ve snu spojí fenomény BPM a Témat zničení světa - dvou archetypů, které mají schopnost přitáhnout vědomí člověka do vnitřních kruhů nevědomí. Kdybych ve snu ještě přešel most, přidal by se i třetí ze vstupů do vnitřních kruhů nevědomí archetyp Hrdina. Avšak vrátil jsem se zpět a viděl obrazy zničeného světa, stejně vypadá z fyziologického hlediska i lůno bez ochraňující plodové vody a s "pobořenou" placentou, která už symbioticky nesouzní s plodem. Kdosi křičí a chce domů - tak jsem personifikoval svou vlastní slabost, abych ji silou vůle překonal. Celkem lehce překonávám tuto překážku a vědom si nemožnosti návratu do původních podmínek rozhoduji místo evakuovat. Číslo 50 (asi 50 lidí na staveništi) symbolizuje nový začátek, neboť číslo 49 znamená dokončení. Začátek nové životní éry podtrhuje i symbol rozestavěného domu. Číslo 30 (30 ozbrojenců) ukazuje na vrchol sil, jejichž směr bych měl obrátit k duchovním obzorům, neboť právě číslo 30 je spojováno s Mojžíšem i Kristem, kteří ve 30 letech začali působit na veřejnosti. Síla tkví i ve víře ve svatou Trojici (trojjedinost) spojenou s jednáním podle deseti božích přikázání (3 x 10 = 30). Touha po spánku mne i žoldáky vede k vyhrabání důlku pro spaní, což je zcela nepochybně touha po klidu minulosti v lůně matky. Ani tento klid mi není dopřán a jsem násilně vyrušen, když jsem pocákán nezapálenou hořlavinou. Prvek ohně je v BPM III zakoušen často jako prostředek duchovního znovuzrození po smrti ega. Stejně jako bájný pták Fénix, jehož stará podoba zmírá v ohni, aby znovuzrozen povstal z popela a volný bez zábran vzlétl ke slunci. Konec snu je opět vyvrcholením BPM III a nahlédnutím do konečné porodní fáze v představě krásy BPM IV.
Sen patří i do archetypu Témata zničení světa.
30.11.93 02.30 hod. 4. sen BPM II a III
Hrozná spoušť, dobytek utíká, voda se valí. Utíkám po schodech a slyším rachot. Otáčím se a za mnou se řítí vysokozdvižný vozík s řidičem. Stačil jsem uskočit a zalehnout. Jeden voják po mně střílí šípy. Protože ležím přitisknut k zemi, netrefuje se. Nahmatám jeden šíp těsně vedle mne a ucítím jeho nepřirozeně malý hrot. Jdu převlečen v nepřátelské uniformě ve skupině 30 osob. Někdo říká, že je nás špatný počet, neboť někdo schází a někdo zase přebývá. Skoro mne odhalují. Vojáci říkají, že nahoře je spousta rumu, že prý je tam nebezpečno a dokonce tam někdo zůstal ležet mrtvý. Najednou jsem rozdvojen. Já druhý radím prvnímu já, ať uteču. Po silnici jedou vozy s vojáky v uniformách ve stylu 1. světové války. Utíkám ze skupiny a útěk se mi daří. Jsem opět sám. Procházím místy svého předešlého útěku a poté šplhám na nepevnou konstrukci, která se kýve při každém pohybu. Někdo na mne volá, co mám dělat - je to mé druhé já. Nahoře mi radí prolézt dovnitř budovy, kde je 6 dětí. Jedno z nich má pouze hlavu a trup těla. Právě on byl nejstarší a měl na starosti ostatní děti ve skupině. Mluvil s námi (dvakrát já) a slyšel jsem slova o chemickém útoku. V tom přišel kluk v plynové masce. Přesvědčuji ho, že půjdu na průzkum sám. Beru si plynovou masku a jdu na průzkum sám. Druhé já zůstává. Oknem je vidět zběsilý útěk dobytka. Všechno se třese včetně prkenné podlahy pod námi. Křičím (já druhý) na ostatní, ať ustoupí na pevnou část bortící se podlahy a jako poslední skočím na pevnou část. Za mnou se 2/3 podlahy zřítí dolů. Snažím se rozeznat nového příchozího a poznávám první já schoulené v plášti a pokryté prachem. Pak se vše neskutečně rozvibruje při strašném dupání a po velké ráně se vše opět jako mávnutím kouzelného proutku uklidní. Už sám vyskakuji ze svého útočiště a vidím ležet koně. Hladím ho a cítím, jak mi "říká", že za vraty je hříbě. Zvenčí visacím zámkem zamčená vrata trochu rozevírám a vtahuji dovnitř hříbě s koňskou hlavou a malým, snad spíše psím, tělem.Za pouhých šest dní si opakuji spojení dvou archetypů z předchozího snu a s jistou dávkou znalosti překračuji hranici mezi archetypy vnitřních kruhů nevědomí, abych poznal počátek nového archetypu - Pozornost. Navíc jsem schopen lépe vnímat i depresivní skutečnosti z BPM II. Alegorická názornost procesu porodu je více než zřejmá, přibývá valící se voda, která symbolizuje vytékající vodu z prasklé placenty. Voda, která byla ochráncem se najednou stává ohrožujícím faktorem, který je v BPM popisován Stanislavem Grofem jako ničivý "sestup do Malströmu", když se plod cítí být vtahován do obludného zničujícího víru. Uniforma a vojáci signalizují boj, kterým se posouvám do BPM III. Nebezpečí vyvolá rozdvojení osobnosti a od této chvíle vystupuji ve snu vědomě ve dvou osobách, když každá má své vědomí, sílu i zkušenosti. Nepevná konstrukce je synonymem pohybujícího se porodního kanálu, kterým se plod posouvá, provázen dalšími alegorickými obrazy zničení, ke svobodě. Ukončení útrpné cesty porodním kanálem je zažita i popisována velice dramaticky. Když tělo novorozence již neobepíná těsná vagína, promění se apokalyptický dupot s nesnesitelnými vibracemi v klid a mír. Místo rozeznávání BPM IV se soustřeďuji na vlastnosti, které si s sebou ponesu do života. Rozeznávám umírajícího koně, jenž představuje staré vášně, a hříbě symbolizuje vášně nové, vášně které se váží k znovuzrozenému člověku. Tělo hříběte podobající se psímu je rozpoznáním pudových přirozeností pod pláštěm vášní.
Sen patří i do archetypů Pozornost a Témata zničení světa.
15.12.93 01.00 hod. 5. sen BPM I až IV
Jsem uvnitř, zvenku slyším hlasy a zvuky neznámého původu. Jsem mírně vyveden z míry. Pak prožívám cestu ven na světlo. Uvědomuji si, že se právě rodím. Cestou porodními kanály, aniž bych zažíval bolest, si uvědomuji prožitek porodu a ztotožňuji se s pocity matky - rodičky. Porod bez bolesti je k mému překvapení skutečný sexuální zážitek na vrcholné úrovni. Pak jsem najednou venku a zmaten rozpoznávám první vjemy světa.Tomuto snu předcházelo zrození hrdiny (1. sen v psychologickém archetypu Hrdina) ze dne 11. 12. 1993. Hrdina nepotřebuje žádné alegorie a je schopen se podívat i té nejkrutější pravdě do očí, proto jsem zažil absolutně živý zážitek porodu. Ještě nyní po mnoha letech mi vzpomínka na tento krásný sen vhání slzy do očí. Porod samozřejmě nebyl bez bolesti, ale vnitřním prožíváním lze nastavit třeba jen chvilkově takový práh bolesti, že bolest zůstane pod prahem uvědomování si. Proto v plném zážitku cítím bezbolestný porod a nacházím další rozměry fenoménu porodu. Nevím, jak jsem dosáhl tohoto prahu, ale uvědomuji si za schopností jeho dosažení nedávno zrozeného hrdinu. Schopnost posouvat práh bolestivosti je známý fakt nejčastěji se vyskytující v některých sportovních odvětvích (například lední hokej, zápas, box). Při porodním prožitku se ztotožňuji s pocity matky - rodičky. Jsme jedno tělo, rodím a jsem rozen. Dokonalá symbióza, jež třeba v řecké mytologii vrací vědomí na počátek jediné entity v myšlence na původní bohyni Matku - Dceru, v myšlence na znovuzrození. V eleusinských mystériích*9 narození dítěte jménem Brimós je považováno za sjednocení panny, matky a dítěte v bytost, která umírá, rodí a opět přichází na svět. Nádherný vícerozměrný zážitek porodu mi nevědomky odhalil jedno z nejpřísněji utajovaných řeckých mystérií.
Vzpomínám si, kolik žen jsem slyšel popisovat porodní bolesti s uštěpačným dodatkem, že chlap neví, jaké je to utrpení. Milé ženy, prosím, nehovořte nikdy tak, neboť každý lidský jedinec si s sebou na tento svět přináší zážitek vlastního porodu, zážitek, jež formuje jeho vlastnosti a ovlivňuje celý jeho život. Každý člověk v sobě nese vzpomínku porodu a je pouze otázkou času, kdy při své duchovní cestě tento zážitek objeví a hrdinsky jej vynese do svého denního vědomí k definitivnímu zpracování.
V životě jsem potkal jednu výjimečnou ženu, která popisovala vlastní porody jako nádherné citové prožitky plné blaženosti. Nejraději by rodila každý den a snad za všechny ženy. Jak by této ženě slušel obraz bohyně Matky.
17.12.93 01.00 hod. 6. sen BPM I
Náš dům ve skalnatých horách. Je zde i máma. Ležím v trávě pod širým nebem a obdivuji krásu skal, hor a přírody kolem.Za 40 dní přítomnosti fenoménu BPM ve vědomí jsem prošel téměř všemi fázemi popisovanými Stanislavem Grofem, jen BPM I jsem ve svých snech stále nenalézal. Až nyní jsem ve snu objevil alegorický odlesk BPM I. Že se jedná skutečně o BPM I, o tom svědčí přítomnost matky ve snovém obraze, aniž bych ji viděl. Stejný pocit má i vědomí plodu o svém nositeli. Právě vize Matky přírody v její nejlepší podobě (poskytující spolehlivou obživu, krásná a bezpečná) reprezentuje blažený stav plodu v lůně matky. Nejsem schopen popisovat nepříjemné zážitky z lůna, neboť celé těhotenství moje matka nepila alkohol, nekouřila, nepožívala žádné léky a dokonce jí ani za celé těhotenství nebylo špatně. Zažil jsem dokonalý stav lůna po celé období až do okamžiku porodu. Proto mohu směle tvrdit, že obrazy znečištěných řek, nebezpečí pod vodní hladinou, nehostinné přírody a psychotické zkreslení světa s paranoidním zabarvením patří zejména do BPM II, neboť i tyto obrazy bez neprožívané záporné BPM I jsem popisoval na cestě archetypem. Cítění špatného lůna by si zasluhovalo další řádný výzkum, který by tyto negativní prožitky oddělil od prvotních fází porodu v BPM II.
13.1.94 01.30 hod. 7. sen BPM III
Silně sexuální sen. Viděl jsem vše, co lze si jen v lidském sexu představit. Soulože na všechny způsoby, lesbičky i homosexuály v různých polohách. Následně jsem měl velice zajímavý vztah se ženou - rostlinou. Byla téměř lidská a celá zelená. Vzal jsem ji za ruku a ona mne silně stiskla. Hladil jsem ji a objímal. Pak jsme se spolu milovali.Protože jsem byl schopen rozeznat v porodním zážitku sexualitu (5. sen), mohu nyní nahlédnout do obrazů skrývajících se za prvotním stykem "nezrozeného" se sexualitou. Homosexualita a lesbická láska je v propletenci heterosexuálních spojení postavena významově na stejnou úroveň, neboť vychází ze shodné podstaty - z nižší pudové přirozenosti. Nevědomí mi dalo možnost prožít změť lásky, touhy a smyslového vzrušení v extázích možných vztahů. Bylo to živočišné, vzrušující a inspirativní. Nemělo to překvapivě nic společného s agresivitou. Již po samotném snu jsem rozpoznal původ tohoto smyslového prožitku v porodu a konkrétně ve fázi BPM III. Tato skutečnost asi způsobí šok všem puritánům, avšak můj příklad i mnozí lidé z výzkumů Stanislava Grofa, kteří prožili podobný zážitek, dokazují přítomnost všech sexuálních praktik ve vědomí každého člověka, ač většinou v latentním stavu. Duchovní cesta musí bezpodmínečně odkrýt i tuto skutečnost, neboť pouze v překonání pudové přirozenosti vázané k obrazům BPM je vítězství ducha nad hmotou.
Více o tomto snu v archetypu Anima - Animus, ve kterém má sen nezastupitelné místo.
5.5.94 01.10 hod. 8. sen BPM II a III
Byl jsem lékařem, vrátil jsem se ze služební cesty. Probíhal jsem budovy, až jsem přišel na skromný nemocniční operační sál. Ptal jsem se, kde je východ. Poradili mi, abych se vleže po zmačknutí jednoho knoflíku vyvalil skrz samočinně se otvírající okno. Udělal jsem to. Venku byli vojáci s technikou pod maskovacími sítěmi. Byl jsem z toho celý vedle. Utíkal jsem do centra tábora, občas jsem i padal. Ve středu tábora jsem uviděl vysoké ploty s ostnatými dráty a v těch ohradách malé děti, které pochodovaly. Byl to koncentrační tábor. Hledal jsem své lidi. Na nástupu jsem se zahlásil veliteli, který mne ignoroval. Najednou vypadl opilý důstojník z řady. Velitel začal řádit a našel dalšího opilého. Oba byli moji kamarádi. Nemohli to vydržet, a tak se opíjeli. Pak jsem v maringotce našel své lidi. Říkali mi, že skutečně trpí. Byl hlášen nástup. Pro mne přijelo auto, do kterého jsem naskočil a jel jsem pro ostatní důstojníky.Jakmile člověk zvládne určitou fázi procesu BPM, "opustí" pozici trpitele a stane se méně postiženým účastníkem, či dokonce nalezne polohu nestranného svědka. Ve druhém snu tohoto archetypu jsem místo vězně hrál roli dozorce, protože jsem zvládl jednu z prvotních fází BPM II. Nyní zvládám další, podstatně složitější fázi BPM II a místo vězně v koncentračním táboře hraji roli lékaře, abych z nadhledu viděl obrazy spuštěné procesem BPM II. Přestože nejsem postiženým pasivním účastníkem děsivého obrazu koncentračního tábora, mají na mne obrazy utrpení hluboký vliv. Závěrečné myšlenky a scény s opilými mne přivádějí k zajímavému závěru, že právě tato fáze BPM hluboce souvisí s možností budoucího alkoholismu lidí, kteří nezvládají (ač pouze nevědomě) BPM II. Jakmile se člověk zaplete do stále se opakujícího scénáře BPM II, vyvolá v něm strach z bezvýchodnosti úzkost, osamělost, tragiku samotné lidské existence a zároveň touhu ze scénáře nesmyslné existence i beznaděje vybřednout pomocí různých prostředků ovlivňujících vědomí člověka (alkohol či psychedelické látky). Dokonale tento útrpný stav popisuje existenciální filozofie*10 i řada umělců. Protože jsem nebyl fází BPM II příliš ovlivněn, připadala mi díla existenciálních filozofů naprosto cizí. Naopak člověk hluboce ovlivněný BPM II bude považovat díla F. M. Dostojevského, R. M. Rilkeho, F. Kafky a dalších "existenciálních" umělců za dokonalá, neboť přesně vyjadřují stav jejich vlastní psýché.
11.5.94 06.00 hod. 9. sen BPM II a III
Byl jsem dítě a visel jsem hlavou dolů z prudké stráně. Přese mne někdo přelezl a zabořil se hlavou kolmo do stráně. Protáhl se do tajného vchodu a já jsem vlezl za ním. Byla tam nějaká jeskyně. Zjistil jsem, že val kolem silnice je dutá hradba. Našel jsem klíče a baterku a šel jsem na průzkum. Odemkl jsem dveře a dostal jsem se na terasu domu. Sestoupil jsem ještě níž a chtěl jsem prolézt třetí chodbou. Viděl jsem, že na terasu přijíždí nový černý JEEP s tátou za volantem. Viděl mne a zamával mi. Byla to dětská hra. Odemkl jsem další dveře.Další sen s velice názorným popisem části porodu. Při normálním porodu je dítě umístěnou hlavou u děložního hrdla, směrem dolů. Neznámý, který mi ukázal cestu ven, mi poskytl neocenitelnou službu, neboť mi jako správný duchovní průvodce maximálně zkrátil fázi BPM II a posunul mne do porodního kanálu. Porodní kanál ve snu chápu jako cestu - silnici a obepínající svalstvo chápu jako dutou hradbu. Protože se nemusím zabývat emoční stránkou, mohu zkoumat stav, v němž se nacházím. Klíče znamenají schopnost odemknout či odhalit záhadu a baterka znamená možnost vnést do zkoumané problematiky světlo. Třetí chodba představuje porodní kanál, jehož funkce je zesílena sestupem v té samé snové myšlence. Zbývající dvě chodby, které jsem nepoužil, jsou oba vejcovody. Terasa ve snové symbolice představuje místo s podstatně větším rozhledem a přehledností okolních jevů (jak vnitřních, tak vnějších), proto vidím možnost nebezpečného rychlého postupu (černé auto) do rodinných vztahů znázorněných zde projekcí otce. Negativita chápání cesty do archetypu Otec je zdůrazněna černou barvou auta.
Sen je také popsán v archetypu Hrdina.
12.5.94 00.40 hod. 10. sen BPM I až IV
Přátelé mne na návštěvě dovedli na terasu, ze které jsem viděl nádherný mořský záliv. Příboj hnal zpěněné vlny na pláže. Ve vlnách na skále stál Karel (známý ze zaměstnání). Nechal se velkou vlnou spláchnout do druhého zálivu a moc se mu to líbilo. Dotekem jsem ho pozdravil. Pak jsem viděl špinavé řeky a s ostatními jsme plánovali, co vše musíme udělat, aby zase byly nádherně čisté, tak čisté jako moře předtím.Opakuji symbol terasy z předchozího snu. Terasa ve snové symbolice představuje místo s podstatně větším rozhledem a přehledností okolních jevů (jak vnitřních, tak vnějších), proto vidím z nadhledu a z jiného úhlu i další fáze BPM. Rajskou přírodu v BPM I, následné znečištění v BPM II, plány v BPM III a budoucí výsledek v BPM IV. Nevědomí mne obdařilo dalším rychlokurzem, který jsem již vědomě pochopil, a tudíž mohu podniknout "výlet" do hlubší části psýché pro další tajemné aspekty procesu BPM, které mohu vynést na povrch denního vědomí.
Sen je součástí archetypu Témata zničení světa.
3.6.94 01.00 hod. 11. sen BPM II a III
S kamarádem v budově jsme těsně unikli prozrazení. Utíkali jsme ven. Ti, co nás odhalili, skončili naším přičiněním za mřížemi. V prázdné místnosti jsem proklouzl oknem ven a po břehu jsem sklouzl do potoka plného bahna. Zabořil jsem se až po krk a kamarád za mnou také. Proplavali jsme rourou. Začali nás hledat a pronásledovat. Rozdělili jsme se a dali jsme si sraz na místě, kde jsme se naposledy viděli u ohně. Přicházel jsem k tomu místu ještě s někým. Těšil jsem se a chtěl jsem jít přímo. Byl jsem varován, proto jsme raději šli oklikou. Oblečen jsem byl ve vojenských maskáčích. Na místě jsem se přivítal s kamarádem. Dostal jsem lahvové pivo, což mi bylo podezřelé. Otevřel jsem ho. V místě byly nahé opilé ženy a všude se souložilo. Sáhl jsem si na jednu nahou ženu, snad abych se přesvědčil, že nesním. Souložit jsem nechtěl. Raději jsem se šel vykoupat do studené vody. Pak jsem šel přes kostel, kde jsem v lavici viděl dívku oblečenou v hadrech. V kostele chtěli dva souložit před oltářem. Farář to viděl, zhrozil se a začal jim nadávat. Bylo mi jasné, že se asi prozradím.Opět jsem doprovázen svým oddaným duchovním průvodcem a přítelem, díky němuž je cesta o poznání snadnější. Nebezpečí porodních stahů je ve snové symbolice přeměněno na obavu z prozrazení, únik z nebezpečné dělohy je symbolizován útěkem a oddělení od ohrožující dělohy je ve snu znázorněn koncem našich nepřátel za mřížemi. Jednoznačný popis s alegorickými příkrasami ukazuje cestu porodními kanály (BPM III) - tělo plodu obklopené biologickými zbytky z dělohy je symbolicky popsáno jako skok do potoka plného bahna, porodní kanál je symbolizován příznačně rourou, porodní stahy za posouvajícím se plodem jsou představovány pronásledujícími nepřáteli. Duchovní průvodce splnil svůj úkol a nyní musím tuto část BPM III dokončit sám. Setkání u ohně, kde jsme se naposledy viděli s kamarádem, je setkání s vlastní duchovní přirozeností po zažehnutí duchovního ohně v srdci (více o tomto v archetypu Self). Nepřítomnost ohně v duchovním srdci mi nedovoluje se přiblížit přímo k centru bytosti, či spíše k představě centra bytosti. Musím jít oklikou a zde se setkávám s jedním z nejsilnějších fenoménů BPM III, se sexualitou. Ve snech s tématikou BPM jsem velice často oblečen ve vojenských maskáčích, proto považuji za vhodné tuto skutečnost vysvětlit. Plod posunující se stahy porodním kanálem je samozřejmě nahý, ale i nahé tělíčko je chráněno proti vnějším vlivům. Tato ochrana z biologického materiálu dělohy (sliz, krev, plodová voda a později i moč) připomíná svou strukturou na povrchu těla právě vojenskou maskovací uniformu, proto nevědomí tuto skutečnost zjednodušeně používá ve snové symbolice. K místu dobrodružného setkání přicházím "s jiným" - to je vyjádření, že přicházím s jiným vědomím oproti tomu, když jsem se s duchovním průvodcem setkal u ohně. Setkání je srdečné, ovšem bez ohně, který jsem ještě nedokázal rozžehnout v duchovním srdci. Podezřelé láhvové pivo souvisí s představou dělohy jako nedávného vězení ve fázi BPM II. Otevření signalizuje překonání strachu, díky čemuž se posouvám do zážitku pornografického třírozměrnéh filmu v BPM III. Již jsem si jednou podobné obrázky prohlédl (7. sen), a snad i proto jsem vůči sexuálním nabídkám indiferentní. Jen si sahám na jednu rozdychtěnou nahou ženu, asi proto, abych se ujistil o realitě obrazů plných pudové živočišnosti. Místo pádu do pudové živočišnosti jsem si raději vybral morální očistu, jež je symbolizována očistnou koupelí ve studené vodě. Očista mne posunula k představě centra bytosti symbolizované kostelem (budovou včetně vnitřku). V sedící dívce zabalené v hadrech nyní poznávám svou citovou animu, zatímco soulože chtivá dvojice představuje mé pudové protějšky anima - animus. Nad prostopášností se hrozí můj citový animus v personifikaci faráře. Z tohoto výčtu vyplývá, že se dívám na uvedené vztahy z pozice duchovního anima. Samozřejmě jsem nedokázal rozpoznat tyto vztahy již v roce 1994. Teprve pochopení podstaty archetypů mne posunulo k poznání snových personifikací. Sen končí myšlenkou o prozrazení, neboť jsem tehdy byl podvědomě přesvědčen, že stávající neutěšený stav duše vyjde na povrch rozervané osobnosti.
5.6.94 02.40 hod. 12. sen BPM II a III
Žil jsem v královském paláci ve vysoké funkci. Poznal jsem tajemství, že se vládce mění ve stvůru, snad velkého pavouka či podobného tvora. Věděl jsem, že tato změna se vyskytuje pouze v určitém období. Stvůra trhala hlavy lidem, kteří jí sloužili jako potrava. Byl jsem poslán někam, kde jsem měl udělat pořádek, neboť tam měl přijít vládce. Rychle jsme uklidili věci z podlahy a natáhli jsme látky přes podlahu. Pomáhali mi kuchaři. Vládce přišel a pochválil mne, díky čemuž jsem dostal spolu s ostatními volno. Všichni jsme byli v důvěrném či blízkém vztahu k vládci. Věděl jsem, že se něco chystá a že je to pro všechny nebezpečné. Někam jsme odjeli požárním vozidlem a dostali jsme se ze zámku až pod kamenné schody. Vedl jsem tuto skupinu. Vše mi připadalo jako malá revoluce. Proti nám po schodech scházel vládce se svými ozbrojenci. Šli jsme nahoru proti němu. Jeden z mé skupiny se s vládcem chtěl přivítat a sundával si hlavu, neboť chtěl vést skupinu. Varoval jsem ho, i když byl vládce v lidské podobě. Právě vztah k bezhlavému tělu mohl změnit jeho podobu ve stvůru. Minuli jsme se, prošli jsme nahoru a vládcovi lidé dolů. Ihned jsem rozpoznal zradu. Neměli jsme kam uniknout. Museli jsme jít do místností, kde předtím byli oni. Snažili jsme se zamknout, ale zámky byly rozbité. Hledal jsem jinou cestu ven. Našel jsem větrací šachty, ale byly zabezpečeny silnými ocelovými hroty; velká černá vrata nešla také zavřít, ani skrýt jsem se za nimi nemohl. Pokračoval jsem dál do labyrintu místností. Ostatní vešli do další budovy. Skryl jsem se pod skleněný stůl ve tvaru květu. Chtěl jsem se něco dozvědět. Bylo tam i prase, vzal jsem dva kameny a s nimi jsem ho zabil. Vymyslel jsem plán, že bych prase stáhl a v jeho kůži by mne nestvůra nenašla. Další zvířata byla ze strachu v transu. Věděl jsem, že se blíží okamžik útoku. Pod skleněnou deskou stolu jsem byl nahý. Uvědomil jsem si, že jsem vidět, proto jsem odešel do budovy, kde byli i ostatní. Ještě jsem zahlédl sele, které sedělo na dokonávající prasnici. Do budovy se po mém příchodu začal dobývat muž se zuřivým psem. Snažil jsem se udržet dveře a zabít psa. Postřehl jsem, že nade mnou je rozvaděč elektrického proudu. Chytil jsem drát, přivázal ho na dveře a držíc jednou rukou dveře druhou jsem hodil drát do rozvaděče, abych v posledním okamžiku uskočil. Po zkratech a jiskření vše pohaslo. Pro tuto chvíli jsme byli zachráněni. Vběhl jsem do místnosti, odkud nebyl žádný únik. Byl zde i kamarád a jedna dívka. Našel jsem ve třetí místnosti otevřené okno, které bylo naschvál vyvrácené. Musel jsem ho zabezpečit. Vylezl jsem oknem a když jsem dával okno dohromady a zvedl jedno křídlo, které jsem si opřel o tělo, něco se spustilo a začalo mi to rvát pevné vojenské polstrované maskáče. Byla to kulatá pila do vrtačky. Opět jsem poznal, že jsem v pasti. Okno jsem zavřel. V místnosti, kde byly postele jsem pochopil, kde je únikový východ. Našel jsem ho v hlavách postelí. Vyházel jsem odtud všechny věci a podle napsaného návodu na desce jsem přehodil desky a východ byl objeven. Všiml jsem si, že dívka, co byla s námi, zmizela. Spolu s ostatními byla "nalepena" na silném skle výlohy. Na druhé straně výlohy byli další lidé. Bylo jasné, že je to past. Odtáhl jsem dívku od skla. Nepřátelé vypálili světlici a do jedné výlohy vjelo auto. Lidé, stojící u skla výlohy, byli pochytáni. Počet lidí, které jsem od počátku ochraňoval, se neustále zmenšoval. Utíkali jsme k připravenému východu. Slézal jsem jako první dolů po laně asi 5 metrů dlouhém. Zjistil jsem, že musím do vody a že celý labyrint odpovídá nějaké známé mapě světadílu. Jakmile bych ji pochopil, znal bych celý systém labyrintu. Proplul jsem podvodní štolou až k pootevřeným dveřím, za nimiž se pohybovali potápěči v těžkých skafandrech. Hrozilo mi odhalení. Ohnul jsem se a začal jsem hrát mrtvého. Potápěč se do místnosti podíval a viděl mne. Na moji lest mi skočil. Když zmizel, plaval jsem nazpět. Cestu jsem znal výborně. Od počátku jsem věděl, že jsem jediný, kterého nedostanou, a tak dojdu zdárně do cíle své cesty. Sám sebou jsem si byl naprosto jistý.
Kdyby tento sen měl hodnotit klasický psycholog ze současné školy ovlivňované převážně Freudovou psychoanalýzou, pak bych byl urychleně odeslán do nejbližšího psychiatrického zařízení. Avšak z hlediska poznatků Stanislava Grofa a rozpoznání archetypických zákonitostí se jeví sen jako báseň o zrození plná nádherných alegorických přirovnání. Již jsem prožil porod v plném snovém zážitku bez příkras alegorií a bez básnických přívlastků (5. sen). Nyní mohu porovnávat obě varianty, kterými mne obšťastnilo štědré nevědomí. V jednom z nejdelších snů, které jsem za celou dobu zaznamenal, dostává porodní prožitek zcela nový rozměr.
Královský palác je v tomto snu přirozeně děloha, v níž plod ve svém výsostném postavení žije své nerušené prenatální období. Již mám určité znalosti a poznávám nebezpečný okamžik změny vládce v obrovského pavouka, navíc rozpoznávám i přechodnost této drastické fáze. Podívám-li se do popisu úvodních fází BPM II, naleznu popisy zážitků s obrovitými pavouky, tarantulami či dalšími personifikacemi Strašné matky. Když mám udělat pořádek v místech, kam má přijít vládce, bez okolků tak činím, a navíc jsem vládcem pochválen. V prenatálním stavu lze udělat pořádek pouze na psychické úrovni a bezproblémové zvládnutí BPM II mi dává zapravdu, že jsem skutečně z vlastního vědomí "vymetl" strach a obavu, což bylo se zadostiučiněním pochváleno i matkou - rodičkou ve snu, personifikovanou postavou vládce. V BPM II je charakteristický důvěrný vztah k vládci, přestože se může změnit v nebezpečnou všepožírající příšeru. Jak z jiného světa do obrazu královského paláce vjíždí požární vozidlo, ale i ono zde má nezastupitelné místo. Prvek ohně v BPM II se vyskytuje buď v archetypické podobě očistného ohně, nebo ve ztotožnění se se zápalnými obětmi. Nevědomí mi poskytlo pouhý náznak prvku ohně. Také revoluce patří do procesu BPM III jako odpoutání od emočních tlaků a osvobození se od svírajícího vlivu porodního traumatu. Bezhlavé tělo kamaráda vyvolávající změnu vládce ve stvůru má také celkem jednoduché vysvětlení. Jakmile plod prostrčí hlavu čerstvě otevřeným děložním hrdlem, je plod zvnitřku dělohy skutečně bezhlavý. Poté nastávají očekávané tyranské okamžiky s ohrožující změnou vládce. Pohled na bezhlavého kamaráda je stejný jako v 9. snu, kde se hlavou zabořil kolmo do stráně, jen se změnil úhel pohledu v závislosti vědomého zvládnutí BPM II.
Ze snu je jasně patrné, že v alegorické podobě dokáži rozeznávat všechny fáze porodu i jejich nebezpečnost. Stále jsem uvnitř dělohy ve snu představované královským palácem. Snažím se oddělit celou skupinu od nebezpečného okolí. Rozbité zámky signalizují jediný možný psychologický závěr - neschopnost uzavřít tušené či pootevřené otvory vedoucí z bezpečí dělohy. Nemohu-li se oddělit, hledám cestu úniku. Nacházím větrací šachty kryté silnými ocelovými hroty, což je nádherná alegorie vejcovodů ústících do dělohy; oba jsou moc malé pro únik a navíc z anatomického pohledu je ústí vejcovodu "kryté" protáhlými výrůstky vlasatých a hlenotvorných buněk u vejcovodu a výstelkou na straně dělohy, což je nevědomím zjednodušeně zobrazeno jako větrací šachty zabezpečené ocelovými hroty. Druhá možná cesta ven (děložní hrdlo) je pootevřena a nevědomí zjednodušilo ve snové symbolice tuto skutečnost velikými černými vraty, které nelze zavřít. Dezorientován myslím chvílemi na únik a vzápětí zase na touhu se skrýt v místě, které jsem tak miloval. Rozporuplnost mne vede dalším labyrintem místností královského paláce. Uvědomění si nahoty není pouhý fakt porodního zážitku, ale je to i psychologická touha po odstranění persony. Dvěma kameny zabíjím prase domácí - prasnici, u které se později objevuje malé sele. Dlouho jsem byl zmaten a nemohl jsem pochopit plný význam symbolu prasnice. Celý akt mi připadal neskutečně krutý a nesmyslný. O mnoho později jsem nalezl vysvětlení v řecké mytologii a konkrétně eleusinských mystériích*9. Bohyně Démétér obvykle přijímala březí svini jako posvátnou oběť, čímž potvrzovala překonání pudových složek povstalých z přirozenosti hmotného těla. Ve snu bych si ani neuvědomil, že se jedná o prasnici, a tak moudré nevědomí v dalším obraze přidalo malé sele. Tím nyní mohu pochopit podstatu prasete v nevědomí a cestu k ovládnutí živočišných vlastností, jež se podle přírodních zákonů váží k hmotnému tělu. Zabití prasnice současně potvrzuje překonání nevědomosti. Na chvíli mne napadlo skrýt se do kůže prasete - ve skutečnosti bych se chtěl skrývat za vlastní nevědomost.
V dalším obrazu boje vyvolaném porodními stahy se snažím zneškodnit muže se psem. On představuje moji část, která se nechává vláčet pudy (ve snu pes). Používám rozvaděč elektrické energie a drátem z něj přivádím elektrický proud na dveře. Po jiskření vše pohaslo. Touto krátkou scénou mi nevědomí ukazuje možnost zbavení se pudové závislosti (muž se psem) odmítnutím sexuality (jiskření), po čemž přichází záchrana před jedním nebezpečím. Ovšem dobrodružství pokračuje s neztenčenou intenzitou. Jakmile jsem se zbavil pronásledujících pudů, objevuji opět svého duchovního průvodce a svou animu. Jsem posílen o poznání a ve stejné situaci, když nemohu nalézt únikovou cestu, snažím se zabezpečit přístupy proti vniknutí. A najednou vše začalo, kulatá pila mi rvala pevnou maskovací uniformu, do níž jsem oblečen. Snové maskáče představují ochranu plodu z biologického materiálu dělohy (sliz, krev, plodová voda a později i moč), jak jsem již uvedl v předchozím snu. Jeden z porodních stahů byl tak silný, že mne připravil o část ochrany těla, ale na druhou stranu jsem zase objevil východ. Snažím se zachránit svou animu. Protože světlice vypálená nepřáteli je ve stejném obraze s agresivním autem, spojuji světlici spíše s agresivitou porodních stahů, než s paprskem poznání či dokonce s paprskem skutečného světla na konci porodního kanálu. Snad lépe vystihnu symbol světlice a vysvětlím tento symbol ve snu, když si vzpomenu na některé úrazy či intenzivní bolesti (převážně hlavy). Tehdy je velká bolest doprovázena zajiskřením před očima či viděním silnějších světelných úkazů. Porod pokračuje plynule dál, a tak si uvědomuji, jak šplhám dolů po laně (alegorie pupeční šňůry) a opět se střetávám s plodovou vodou či spíše s jejími zbytky. Voda vyvolává další asociace a na okamžik brání plynulému průchodu, proto přichází scéna s potápěči, i když se raději v tomto případě přikláním k "vidění" opuštěné dělohy se zbytky placenty, jež jsou ve snu personifikovány potápěči v těžkých skafandrech. Tento výklad podporuje i zmiňovaná cesta nazpět a poté dál ke zdárnému konci. Závěrečná myšlenka, kdy jsem si byl sám sebou naprosto jistý, podtrhuje ovládnutí většiny emočních prožitků BPM II a BPM III.
28.6.94 01.50 hod. 13. sen BPM II a III
Jako voják jsem vyprávěl humorný příběh v místnosti, kde právě vypnuli televizor i rozhlas. Jeden voják postavil skalku v místnosti. Byla sice hezká, ale do místnosti nepatřila. O chvíli později jsem byl na stavbě, kde začalo pršet. Chtěl jsem se s kamarádem schovat pod ozdobnou hliníkovou stříšku, ale i tam na nás kapalo, proto jsme se schovali ve vchodu blízkého domu. Někdo nás pozval na skleničku. Dal jsem si limonádu v suterénní místnosti, kde byly troje dveře. Vypadalo to velice podezřele, proto jsme zkusili všechny dveře. Pochopil jsem, že je to léčka, a tak jsme se rychle vrátili zpět. Skončili jsme v takové místnosti s lavicemi a předsednickým stolkem docela podobné parlamentu. Nemohli jsme ven. Přišli lidé s parukami na hlavách. Celá atmosféra scény byla velice "hustá". Namířili na mne pistoli, věděl jsem, že je to konec a že nemám naději uniknout. Jeden nepřítel po mně hodil stříbrnou pistoli tak, abych mohl střílet proti nim. Ne zcela jsem pochopil jeho poznámku o 25 nábojích a dalších, které mám mít (prý 1 - 2 kusy). Najednou se začali všichni vraždit. Byla to prapodivná hra, které jsem se nechtěl účastnit. Schoval jsem se do rohu, ale byl jsem objeven a napaden jako lovená zvěř dvěma muži. Jeden mi nožem rozsekl prsa. Nic jsem necítil. Nůž jsem mu sebral a bodl. Druhý mne opět sekl do prsou. Stále mi netekla krev a byl jsem fit. Najednou byl konec. Ti, co přežili, vstali. Měli jsme to uklidit, ale přišli nějací noví lidé, které jsem přivítal. Poznal jsem v nich dvě ženy. U obou jsem kontroloval, zda mají kalhotky. Pak jsem s jednou souložil až k vyvrcholení.Úvod vypadá jako část všedního nezajímavého snu, avšak právě absurdita něčeho uvnitř, co má být ve skutečnosti vně a "vypnutí" sdělovacími prostředky vnucovaného světonázoru mne přivedla k rozřešení snu. Jedině když jsem obrátil vnímání "uvnitř - vně", nalezl jsem vysvětlení záhady trojích zamčených dveří. Uvnitř dělohy jsou také troje "dveře" - dva vejcovody a děložní hrdlo (viz předchozí sen). Vědomí přesahuje možnosti hmoty a může nezávisle "cestovat" bez ohledu na hmotného nositele vědomí, bez ohledu na vnitřní a vnější. To se stalo nejen v tomto snu. Podíval jsem se na své království z vnitřku a prozkoumával cesty ven v okamžiku, kdy jsem předpokládal končící blaženost perinatálního stavu. Protože nejsem schopen pochopit tento změněný stav, považuji jej za krajně podezřelý a vracím se zpět. Nyní jsem opět ve svém království, ale se změněnými podmínkami. Jsem násilně vtažen do scény v parlamentní místnosti, jež svým tvarem i umístěním lavic do půlkruhu připomíná oblé tvary dělohy. Ve snu se objevují čísla 25 a 1 až 2. Čísla nám pomáhají vysvětlit snový materiál a není tomu jinak ani v tomto snu. Číslo 25 je druhou mocninou čísla 5 a dá se vysvětlit jako poznání podstaty viditelného světa alchymicky vyjádřeného číslem takzvaného 5. elementu (quinta esentia) 5 smysly (zrak, sluch, hmat, chuť a čich). Mně jsou ve snu přiřazena čísla 1 až 2, když mohu mít 1 až 2 náboje. Z toho vyplývá, že mohu mít k poznání podstaty dva přístupy: buď na poznatelný svět budu pohlížet z jednoty představované číslem 1, nebo z duality představované číslem 2. Nastává scéna jako vystřižená z absurdního dramatu, plná nesmyslnosti. Lidé v parukách soudců mi připomínají přetvářku i konečnost okamžiku, kdy kulisy se zbortí a absurdita světa i existence lidstva vyplyne v celé své nahotě na povrch. Poslední prvek BPM II, který mi zbývá prožít. Fraška končí, a tak se posouvám do BPM III, kde podléhám vlastní pudové přirozenosti. Vědom si své "moci", vybíjím svou neukojitelnou živočišnost. Vítězství v BPM II je nahrazeno z duchovního hlediska potupnou porážkou v BPM III.
1.7.94 01.10 hod. 14. sen BPM I
Byl jsem spolu s jedním spolupracovníkem v nádherné, tiché přírodě. Byla zde i zvěř, připadal jsem si jako v ráji a jedl jsem třešně.Emoční vypětí posledních měsíců v procesu BPM musí být kompenzováno klidem a mírem, který mi pomůže nabrat sil ke konečnému překonání překážek na cestě archetypem BPM. Co lépe se hodí pro navození blaženosti než extáze v lůně nádherné tiché přírody. Nevědomí už neumisťuje do obrazu pocit přítomnosti matky, ale přidává do obrazu jednoho mého spolupracovníka, se kterým nemám ve skutečnosti právě dobré vztahy. Ovšem v ráji neexistuje nepřátelství či politické zájmy, což názorně vidím na družné jednotě všech zvířat. Chápu obraz ráje jako připomínku toho, jak by mělo vypadat mé nitro. Na závěr rajského snu jím třešně, které ve snové symbolice kromě emočních znaků vyjadřují hlavně erotiku. Uznávám, že tento výklad se mne dotkl, neboť skutečně v této době jsem se ještě obával vzdání se eroticko-sexuálního života a hodlal jsem si nadále "užívat" lákadel živočišnosti.
12.7.94 02.40 hod. 15. sen BPM I
Byl jsem úplně sám v nádherné jarní přírodě. Kolem kvetly trsy sněženek a narcisů. Blaženě jsem obdivoval okolní krásu.Tentokráte jsem vyměnil tichou přírodu za jarní a jsem sám. Ovšem stav samoty není v žádném případě osamělostí, neboť nemyslím na druhé a ani mi nechybějí. Nepotřebuji přítomnost matky, kamaráda, ženy či kohokoliv jiného. Osamocení je čistě negativní emoce. To, co prožívám ve snu, je samota naplněná přítomností sebe samého, cítím její pozitivní náboj a otevírám se probouzející se přítomnosti, abych jí naplnil celý svět. Jaro zde nepředstavuje dětství, ale signalizuje vzrůstající potenci v mém "druhém mládí". Se vzrůstající potencí ovšem vzrůstají i tlaky z podvědomí a zároveň odpor proti rozkazům živočišnosti. Vytváří se konflikt, jež bude zanedlouho vyřešen rozhodnutím o žití spásné askeze a celibátu.
22.7.94 05.50 hod. 16. sen BPM III
Jedna žena se chtěla se mnou milovat a upozornila mne, že má zvláštní přirození se zuby. Měla jej vystouplé asi o 20 centimetrů z těla a uvnitř byly skutečně zuby. Odmítl jsem.Některé zážitky BPM III spojují sex se smrtí či alespoň s nebezpečím sebepoškozujících impulsů a bolestí. V tomto bodu bych chtěl připomenout spojitost se sexuálními deviacemi a dalšími fenomény sexuální patologie objevenou Stanislavem Grofem. Protože můj porod proběhl zcela hladce, střetávám se pouze s okrajovými částmi živě popisovaných zážitků pacientů S. Grofa. V tomto snu mi nevědomí vytvořilo nenápadnou sadomasochistickou situaci jako pokus navodit chtění opětovného prožitku masochistického traumatu spojeného s kastrací ženskou ozubenou vagínou, která je schopna nejen kastrovat, ale i zabíjet. Freudovi přívrženci asi začnou vykřikovat: "To je produkt primitivní dětské fantazie!" Nemají pravdu a pokud se vydají cestou prožitků archetypem BPM , poznají tuto skutečnost "na vlastní kůži". Z některých psychologických výzkumů*11 je zřejmé, že strach z kastrace se netýká pouze mužů, ale hluboce se dotýká i žen. Zapomeneme-li na bizarnost některých teorií, nalezneme okamžik přestřižení pupeční šňůry jako vyvrcholení nebezpečí ohrožující život rozence jakéhokoliv pohlaví. Tyto skutečnosti uvádím proto, neboť se symboly ozubené vagíny či setkání se Strašnou matkou (například v podobě bohyně Kálí) týkají celého lidského spektra včetně žen. Odmítnutím a podvědomým pochopením masochistického prožitku se posouvám za tyto prožitky, což ukázal i další vývoj nejen v archetypu BPM. Pokud bych nebyl připraven na opuštění této tématiky, byl bych nucen znovu prožít jednu ze zničujících fází BPM III, abych dosáhl konečného (ač jen podvědomého) pochopení.
25.8.94 07.10 hod. 17. sen BPM III
Velká reklamní akce na bázi pornografie. Bylo zde asi 5 párů v různých polohách. Měli jsme dělat to samé. Odmítl jsem. Pak přišly vysloužilé prostitutky a jedna se mi nabízela. Odmítl jsem ji. Pak mi nabízela mladou útlou dívku. Odolal jsem i nyní.Jsem vystaven dalšímu útoku živočišnosti z hlubin podstaty BPM. Poddání se pudové stránce člověka bude přehrávat neustále stejný scénář pornografie, jejíž smyslnost podtrhuje i 5 souložících párů (5 x 5 smyslů ve vzájemném obětí). Sexualita vyplývající z porodního zážitku se stává minulostí a zůstává už pouze hmotný základ sexuality ukryté v pudu sebezáchovy a sexualita, kterou jsem si "vypěstoval" v současném životě.
22.12.94 03.10 hod. 18. sen BPM III
S šéfem, který měl pušku, jsem došel ke krytu. Podařilo se nám skrýt před bandou a dokonce jsme vyslechli jejich poradu. Když se rozešli, šéf vystřelil, aby nás začali pronásledovat. Na útěku bylo asi 10 lidí. Po chodbách jsem došel do místnosti, kde byly díry v zemi jako záchody. Pocákal jsem se vodou a prolezl jsem dírou, která mne jakoby vsála a propustila na druhé straně. Banda mezi tím obsadila všechny východy. Vzal jsem si na obranu gumovou paličku a jednoho jsem praštil. Pak jsem teprve zjistil, že to byl jeden z našich. Naštěstí se mu nic nestalo. Skryl jsem se v uskladněných bramborách. Když přišel jejich šéf s dalšími pronásledovateli, začal jsem po nich házet brambory s jistotou, že se mi nic nestane. Nakonec odešli.Celkem nenápadné ukončení procesu BPM, kterým jsem při své duchovní cestě prošel. Šéf ve snu je mým kamarádem a zároveň duchovním přítelem, jenž vydal signál určující začátek celé akce - porodu. Vyslechnout poradu znamená vědět vše o akcích nepřítele (nepřátelské chování dělohy). Pochopení podtrhuje číslo 10, jež je počátkem i koncem, když Bůh (1) z ničeho (0) stvořil svět (2 až 9) a poté se opět navrací sám do sebe. Přichází rychlý alegorický zážitek cesty porodním kanálem. Ve scéně s gumovou paličkou rozpoznávám marnost boje a vzpírání se, neboť tím mohu ublížit vlastním (snovým) lidem, a tím ve skutečnosti sám sobě. Proto raději sázím na nevídanou zbraň, proti které nemají nepřátelé obrany. Zbraní je rozpoznání pomíjivosti, zrání a smrti v symbolu brambor. Odhazováním mužského sexuálního symbolu (brambory) osvobozuji sebe od nepřátel, kteří odcházejí. Osvobozen od pudových tlaků z BPM mohu vykročit do nového života a mohu poznávat další archetypy.
Byl bych rád, aby si všichni duchovní adepti uvědomili význam aspektů BPM vyvěrajících z lidského nevědomí v plné šíři a nehledali za prožívanými obrazy vlastní perverznost a nenormálnost. Cesta k morální čistotě vede pouze přes prožitky. K prožitkům, které musíme zakusit, patří i široká škála plná alegorických zvratů v nezapomenutelném archetypu BPM.
Závěr
C. G. Jung odmítal častý názor, že novorozené dítě je "tabula rasa"*12 ve smyslu, jako by v ní vůbec nic nebylo vepsáno. S. Grof jde se svou teorií ještě dál - formuluje proces BPM, jež vtiskuje základy individuality budoucího člověka. Nadšeně souhlasím s převážnou většinou díla S. Grofa a řadím jej mezi základní stavební kameny vnitřních kruhů nevědomí. Z vlastní zkušenosti však musím posunout formování individuality ještě dál, ale to není náplní této kapitoly.
Archetyp BPM je velice zvláštní, neboť se dotýká nejskrytějšího fyziologického materiálu ukrytého nehluboko pod hranicí uvědomování. Podařilo se mi jej prožít během jediného roku na rozdíl od ostatních 5 až 7 let trvajících archetypů. V roce 1999 jsem se ještě jednou vrátil do lůna matky v tomto snu:
Věděl jsem, co mám přesně udělat, abych se příště narodil v České republice. Bylo mi nevolno ze spěchu. Musel jsem se do 24 hodin vrátit do těla matky.Avšak tento sen patří spíše do archetypu Vize budoucnosti a minulosti. Naznačuji jej zde pouze proto, aby si lidé uvědomili, že život je nepřetržitý, nezačíná ani nekončí a lůno matky není výjimkou.
Archetyp BPM přináší ve své nezaměnitelné podstatě proces uzdravování. Otočení pozornosti dovnitř vlastní bytosti k otázkám perinatálního života otevírá člověku oči. Najednou vidí, poznává a rozumí, že každý člověk nese svůj kříž z okamžiků bolestného zrození; uvědomí si, že krvavé rány nejsou pouze jeho poranění, ale že je nese každý tvor zrozený do hmotného světa. Tehdy, alespoň na okamžik, zmizí ego a další hluboko pohřbená zranění minulosti vyplouvají na povrch, aby mohla být novým pochopením definitivně uzdravena. Tak člověk pozná sám sebe, osvobodí se z řetězů materialistického náhledu na svět a vystoupí z temnoty beztvarých kořenů své nevědomé minulosti. Již nemusí bojovat se světem, neboť zažil a rozpoznal bolest, aby se živoucí vymanil z ponurého vězení tradic lidského světa. Člověk, jež projde archetypem BPM, pozná, že přinesl jeden maličký díleček do kolektivního nevědomí lidstva; bez lpění a chamtivosti nachází období komunikace a sdílení objeveného bohatství. Nalezl společný zdroj celého lidstva, společný původ našich snů, vizí, tužeb, nadějí i strachu a poznává, že jsme všichni spojeni ve velkém zázraku věčného stvoření. Ovšem pozor, přestože lze dojít přes tento archetyp k určitému "mistrovství", skrývá se zde velké nebezpečí uvíznutí s pocitem "Stal jsem se mistrem, vše jsem zažil a poznal." Tím však člověk klame pouze sebe. Bdělost odhalí, že samolibost sice vzešla ze skutečného pocitu úspěchu po překročení "řeky" BPM, ale nyní je na čase jít dál, neboť nové obzory dalších archetypů a zejména samotné podstaty lidské existence očekávají dychtivého objevitele.
--- MENU: --- Skok na OBSAH Skok na začátek této kapitoly (II.Díl - 3. BPM - bazální perinatální matrice) Další kapitola (II.Díl - Řízená imaginace)
Vysvětlivky:
*1 Psychedelika jsou přírodní či umělé látky navozující změněné stavy vědomí. Mezi přírodní například patří: perská haoma, mnoho odrůd konopí, kaktusy Peyotl a San Pedro obsahující meskalin, posvátné houby teonanacatl a ololiuqui, jihoamerická kůrová ayahuasca či pro šňupání cohoba a epená z rostliny virola, africký keř eboga a v našich či severských zemích některé druhy muchomůrek či dalších hub. Z poznání podstaty těchto přírodních látek se vědcům podařilo chemicky určit a poté laboratorně získat v čisté formě nová psychedelika: LSD-25, alkaloidy harmalin, ibogain, psilocybin a psilocin, deriváty tryptaminu (DMT, DET, DPT), metylen-dioxy-metamfetamin (známá droga "Extáze"), fencyklidin (znám pod názvem "Andělský prach") a další. *2 Holotropní vědomí, Za hranice mozku, Dobrodružství sebeobjevování, Kosmická hra. *3 Holotropní dýchání je základem tzv. holotropní terapie v transpersonální psychologii. Na základě hyperventilace organismu dochází ke stavu změněného vědomí, v němž pacient může znovu prožít (s terapeutickým efektem) zážitky z raného dětství, z období porodu a prenatálního vývoje. Holotropní dýchání je vlastně cvičením pránajámy. Cvičení musí probíhat pod odborným dohledem zajišťujícím bezpečnost člověka procházejícího změněným stavem vědomí, neboť nepřipraveného člověka bez vnější opory dokáže cvičení dovést až do stavu šílenství. *4 Psychopatologické syndromy jsou například: schizofrenní psychózy (sadomasochismus, skatologie, sexuální deviace), alkoholismus, drogová závislost, žaludeční vředy, frigidita a impotence, migréna a podobně. *5 Aktivity ve freudovských erogenních zónách jsou například: libidinózní uspokojení, orální frustrace, zadržování moče a fekálií, sexuální frustrace, falická agrese, sexuální orgasmus a podobně. *6 Vzpomínky z postnatálního života jsou například: šťastné momenty z kojeneckého věku či dětství, harmonická období života, umělecká tvorba, nebezpečné situace, uvěznění, tělesná zneužití, psychická traumata, dobrodružství, revoluce, sexualita a podobně. *7 Zážitky mimořádných stavů vědomí jsou: extáze, krása přírody, kosmické pohlcení, nesmírné psychické i fyzické utrpení, absurdita lidského světa, sadomasochistické orgie, umírání, znovuzrození a vykoupení, smyslové obohacení a podobně. *8 Skatologie je věda zabývající se psychickými poruchami při styku s biologickým odpadem. Slovo skatologie vychází ze slovního základu Skatol, což je páchnoucí součást lidských výkalů vznikající při hnití bílkovin a masa. *9 Eleusinská mystéria - starořecké tajné obřady konané v Eleusině v západní Attice k poctě bohyně Démétér a Persefony. Jedno z nejstarších řeckých mystérií; jeho základní mýtus o putování Démétry, která hledala svou dceru Persefonu unesenou do podsvětí Hádem, a mýtus o Démétřině zjevení se v Eleusině. Měly charakter agrární slavnosti, jejímž smyslem bylo zvýšit plodivost země. *10 Mezi známé existenciální filozofy patří J. P. Sartre, S. Kierkegaard, G. Marcel, A. Camus, K. Jaspers, H. Lipps a N. Abbagnano. *11 O. Fenichel - Psychoanalytická teorie neurózy, Stanislav Grof - Za hranice mozku. *12 Tabula rasa (z latiny) hladká, čistá deska. Součást metafyzického materialismu, jenž považoval prvotní stav mysli za naprosto oproštěný od dojmů a představ, poznání chápe jako pasivní proces přijímání vnějších dojmů.