| Další díla "on-line knihovna" | OBCHOD | Jaromír MEDO - "Tajemství řádu nevědomí" - II. díl "Kruh Procesu obnovy" |
Sen je imaginací*1 nevědomí. Vstoupíme-li vědomě do snu a začneme jej svými chtěnými myšlenkovými pochody ovlivňovat, pak se jedná o řízenou imaginaci. Archetyp Řízená imaginace jsem musel vytvořit a pojmenovat, neboť se jedná o významný princip, jímž nás nevědomí vede vnitřní cestou dále od egoistického prožívání hmotné existence. Archetyp Řízená imaginace nemá mnoho společného s termínem aktivní imaginace, který definoval C. G. Jung jako metodu při produkci obsahů nevědomí, které leží těsně pod prahem uvědomování. Archetyp Řízená imaginace je součástí Kruhu Procesu obnovy, kde jej můžeme považovat za významný prvek kontroly správného duchovního vývoje. Dokonce bych ho nazval barometrem duchovního stavu, protože v případě egoistického myšlení řízená imaginace vymizí ze snů. Archetyp Řízená imaginace je jedním ze čtyř vstupů do Kruhu Procesu obnovy a přísluší mu vstup ztráty ega! Není tak složitý jako další tři archetypy, jimiž člověk také vstupuje do Kruhu Procesu obnovy, neboť odosobněním odpadají vlastnosti vyplývající z připoutanosti k egu.
Spouštěcím impulsem archetypu Řízená imaginace je ztráta ega. Proto je možné princip vědomého řízení snů dosahovat i bez duchovní cesty a bez introvertního zaměření vědomí. Stačí se vzdát sebe jako osobnosti, zapomenout na sebe a žít pro druhé. To vysvětluje častý výskyt "létacích snů" u zamilovaných lidí, kteří dýchají jen pro druhého, proto se "létací sny" tak často objevují u dospívajících, kteří se ztrácejí ve svých prvních láskách. Jakmile z lásky vznikne připoutanost a navrátí se ego jako lidský bezvýhradný pán a otrokář, zmizí i sny, v nichž ega prostý jedinec užíval krásných chvil čarovných letů bez křídel. Samozřejmě nemám na mysli sny o letech a pádech plných strachu a emocí, v nichž se odráží narušený psychický či fyzický zdravotní stav (poruchy srdce, klimakterické obtíže, ztráta blízkých osob, ztráta vybudovaných životních pozic a podobně). Do archetypu Řízená imaginace patří pouze řízené sny, v nichž si vědomí člověka dokáže přizpůsobit prostředí snu, svoji snovou roli či dokonce prochází snem s plným vědomím o svém snění.
Řízená imaginace je novým archetypem, a tak musím vysvětlit vnitřní působení archetypu. Nevědomí pro každého člověka vytváří sen jako pomoc nelehkou cestou životem na hmotné pláni světa. Nevědomí utváří působivé kulisy snů, v nichž se nám snaží ozřejmit naši skutečnou duchovní podstatu. Snící jedinec si zaměřením v denním životě pouze vybírá druh dramatu, který bude v době snění prožívat. To je klasický scénář snů běžného člověka. Jakmile však člověk "odloží" své ego, ztratí klasický scénář svou hlavní oporu v egoistickém prožívání. Najednou třeba zamilovaný člověk odloží své ego a vše, co činí, cítí a myslí, koná pro svůj vyvolený idol. Tímto činem "přeskočí" do Kruhu Procesu obnovy - do archetypu Řízená imaginace a má možnost jako vyspělý, sebe rozdávající člověk řídit své sny. Nevědomí nemá důvod mu striktně přikazovat snové prožitky. Nově nabytá svoboda se ve snech ega prostých lidí projevuje zejména létáním bez podpůrných prostředků, protože je to jeden z hlavních omezujících faktorů v běžném denním životě. Později se k létání přidávají i další fenomény archetypu - magie, vědomě kontrolované pády, zhmotňování myšlenek, ovládání předmětů, vyprázdnění mysli, změna kulis snu či oprava "nevhodně se vyvíjejícího" snu. Člověk v archetypu Řízená imaginace má moc potlačovat skutečné prostředí, jež zrodilo nevědomí, a své imaginace používá k vyvolávání prostředí žádoucích kvalit. Jedinec takto se pohybující ve snech nalezl sílu modelovat vlastní snové okolí. Avšak není létání jako létání archetyp Řízená imaginace pojednává o řízeném chtěném létání. Jakmile se ve snech objeví létání nechtěné, nepříjemné, vnucené, pak se jedná o prožitek spojený s narušeným tělesným či duševním zdravím, jak jsem již uvedl v předchozím odstavci.
Činnost člověka v archetypu Řízená imaginace se zdá být veskrze kladná, avšak i zde jsou určitá úskalí, jichž je třeba se vyvarovat. Má cesta archetypem je toho dokladem, když se mi do cesty postavili magikové a ukázali mi zápornou stránku archetypu Řízená imaginace. Největší nebezpečí plyne z vnucování vlastní vůle druhým lidem a z neustále přítomné pýchy, která vzroste při sebemenším úspěchu nejen na poli archetypu Řízená imaginace.
Schéma archetypu Řízená imaginace:
1. Pochopení, že svět je mentální jev a jako takový jej můžeme myšlenkami ovlivňovat 2. Vstup do mentálního světa snů jako řídící aspekt 3. Let rozdělených složek duše (anima - animus) 4. Pomoc v likvidaci duálního názoru na svět 5. Cizí imaginace jako pomoc a varování nevědomí 6. Let sjednocené duše (anima + animus + dítě jako symbol sjednocení) 7. Číslo 7 jako numerický průvodce archetypem 8. Odklon od vnucování vlastní vůle svému okolí 9. Opuštění hmotné úrovně myšlení 10. Vědomí o vlastním snu (vím, že sním) 11. Zbavení se sebemenších náznaků pýchy
Ze schématu vyplývá, že archetyp Řízená imaginace je cesta a neustále se vyvíjející proces. Připadá mi, že nemá žádného konečného cíle a dá se připodobnit k tanci, který je plný radostného pohybu bez starosti o cíl, nebo k splývání s božským proudem tvoření. Naučí-li se člověk imaginaci ve snové sféře, pak ji bude moci plynule přenést do hmotného světa a jako indický svatý muž Sáji Bába*2 materializovat předměty, vtělit se do jiné formy a jedince, přenést se v okamžiku na velké vzdálenosti a dokonce být viděn na dvou či více místech současně. V tak vysoké řízené imaginaci však nemůže být ani stopa egoismu a vše, co je činěno, musí být vykonáváno pouze pro blaho ostatních trpících bytostí. Stejně k nám hovoří i božská inkarnace Sáji Bába.
Trvale zvládat proces řízené imaginace při duchovní cestě znamená bdělost, tedy být si vědom všech vnitřních popudů k činnosti, čímž lehce odhalíme egoistické tendence vlastního jednání. Jedině tak člověk dokáže naslouchat vlastnímu srdci, které harmonicky bije zároveň s Bohem, aby znovu nalezl své bytí v přítomnosti bez touhy, bez ctižádosti, bez vlastností tak pevně spojených s budoucností i s egem.
Časový harmonogram snů s tématikou řízená imaginace
1994 30.1., 16.4., 24.7., 7.8., 2.10., 15.10.
1995 22.10.
1996 26.4., 18.6., 29.6., 11.7., 11.9., 23.9.
1997 17.3., 28.5., 30.5., 15.6., 10.8., 12.8., 26.8.
1998 11.2., 24.4., 3.11.
1999 3.2., 17.4., 4.6., 10.6., 27.8., 28.9., 11.10.
2000 22.1.
30.1.94 08.30 hod. 1. sen
Někdo mne a kamaráda honil, až se jim nakonec podařilo nás chytit. Ovšem oba jsme se vznesli a poté před jejich ohromenými zraky jsme zase přistáli. Pak jsme je bez větších problémů odzbrojili. Před tím jsme zbraně neměli.První zaznamenaný sen s řízenou imaginací není určitě prvním snem tohoto druhu, jak už jsem naznačil v úvodu. Uvádím jej hlavně proto, že v něm vystupuje ještě někdo velice nenápadný, že jsem jej zaznamenal pouze jako osobu. Je to neocenitelný pomocník - průvodce vyslaný nevědomím každému člověku ku pomoci, aby zvládl vědomý vstup do procesu snu. Již tato skutečnost naznačuje, že proces archetypu je na počátku. Je zákonité, že moc měnit sen podle svých požadavků odzbrojuje útočníky stejně, jako to bylo popsáno ve snu. Moc nad sebou samým je silnější než jakákoliv zbraň.
16.4.94 05.30 hod. 2. sen
V krásné zimě bylo všude v polích i na silnicích mnoho klouzaček. Na cestě přede mnou jsou 3 cikáni ve věku asi 15 let. Vznesl jsem se nad ně a z legrace jsem je házel do sněhu. Jednomu jsem zul botu a zahodil. Nebylo v tom nepřátelství, spíše mi to připadalo jako hra.Sen a můj přístup k němu ukazuje, že chápu možnost vědomého zasahování do snu jako hru a jsem pevně přesvědčen, že je to pro postup archetypem Řízená imaginace dobré, neboť nehrozí pád do pýchy. Proč se ve snu objevují právě cikánské děti? Vysvětlení je čistě prozaické. V době snu jsem bydlel v pražské čtvrti Žižkov, kde příslušníků tohoto etnika žije bezpočet. Za dobu 8 let jsem s nimi neměl sebemenší konflikt. Snad proto, že jsem se je snažil vždy tolerovat, i když někdy mi jejich hlučnost byla nepříjemná. Nyní se současnými vědomostmi a novým náhledem na svět vidím neštěstí celého etnika, které se utápí v těžko řešitelných problémech, vidím, jak pasivita žene celé etnikum do záhuby. Vždyť právě pasivita byla počátkem konce mnoha národů i států. Jak výstižný je verš římského lyrického básníka Catullusa:
"Zahálka i krále i kdysi šťastná
zhubila města."
Jsem přesvědčen, že nejúčinnější zbraní k ponížení a poté k vyhlazení národů je dát jim "chléb a hry" a uvrhnout je do bezpracného života v zahálce. Stejně zlikvidovali bílí Američané původní indiánské obyvatele v zahálčivých podmínkách rezervací, stejně se zničily mnohé pyšné říše minulosti a stejný životní osud podepřený slušným sociálním zabezpečením radostně přijímá i početná cikánská menšina rozsetá po celém evropském kontinentu.
24.7.94 03.20 hod. 3. sen
Jeden herec se mnou natáčel film, v němž se odehrával útěk z města přes most. Starý most se měl za námi zřítit. Nevyšlo to. S dívkou v náručí jsem přeskočil plot za mostem. Všude byl sníh a několik stop. Dívku jsem vysadil na vyvýšený pahorek, aby ji nenašli podle stop, pak jsem skočil dolů ze stráně do prohlubně, kterou jsem v okamžiku vytvořil pouhou myšlenkou, a další myšlenkou jsem prohlubeň s mým tělem přikryl sněhem, aby mne nenašli.Vědomí hry v řízené imaginaci přetrvalo a dokonce si našlo hereckou roli, v níž imaginace "odhalila" další oblast působnosti. Jak lehce se tvoří, když si hrajeme. Myšlenková tvorba měla dvě fáze: v první jsem vytvořil prohlubeň jako základ úkrytu a poté jsem jej příkrovem čerstvého sněhu dokončil. Poprvé se imaginační hry účastní anima (ženská složka duše).
7.8.94 07.40 hod. 4. sen
Dostal jsem 7 kouzelných kamínků a daroval jsem je jedné dívce na útěku. Když za sebe kamínek hodila, změnilo se počasí z léta na zimu a pak zase zpět. Nebyla sama, někdo z její skupiny za sebou táhl kufr, který nakonec zanechali napospas svým pronásledovatelům.Za sedmero horami, za sedmero řekami ... Tak podobně začíná mnoho krásných pohádek. Číslo 7, všeobecně lidmi považované za šťastné číslo má úzký vztah k archetypu Řízená imaginace. Sen jakoby do tohoto archetypu vůbec nepatřil, ale vnitřní podstata snu s pohádkovým tématem pomáhá odhalit celou šíři archetypu. Prozkoumáme-li místo a úlohu čísla 7 v lidské kultuře, narazíme na zajímavé prvky shodné s cestou archetypem Řízená imaginace. Sumerové a Babylóňané považovali číslo 7 za posvátné, křesťané číslo 7 vyzdvihli tím, že Bůh po šestidenním tvoření sedmého dne odpočíval, a tím jej posvětil. Číslo 7 vyjadřuje i zajímavá spojitost (součet) čísel 3 a 4, když 3 je představou trojjedinosti Boha a číslo 4 je číslem hmotného světa (4 roční období, 4 živly, 4 pravdy v buddhismu, 4 evangelisté v křesťanství apod.) Součet 3 + 4 pak vyjadřuje v čísle 7 vše jsoucí hmotné i duchovní spojené v jedno celistvé stvoření. Celistvost a jednotu podporuje také biblický Starý zákon, kde symbolem vševědoucnosti je 7 očí Jehovových a kde si Moudrost vystavěla dům na 7 sloupech. Dalším významným náznakem k pochopení čísla 7 v archetypu Řízená imaginace je biblická zmínka: 7 stupňů vedlo k chrámu Šalamounovu, kde stál sedmiramenný svícen (menora). Přeskočme nyní do alchymie, která říká, že přes 7 prací (stupňů či postupů) lze získat kámen mudrců. Když se přesuneme na východ, pak objevíme v hinduismu 7 úrovní ohnivého oltáře a v buddhismu nalezneme vzpomínku na právě narozeného Buddhu, který udělal 7 krůčků do všech světových stran, již v dospělosti 7 dní hledal spásu a 7 dní prodléval pod stromem Bódhi, kde nalezl osvícení.
Ze stručného výčtu významu čísla 7 je na první pohled patrné místo sedmičky v lidském životě. Číslo 7 překračuje všechno dění a dovršuje lidský běh v poznání. To je i důvod výskytu čísla 7 v pohádkách a bájích mnoha světových kultur. Jsem potěšen, že symbol 7 naplňuje i mé sny, neboť mi přináší naději moudrosti, poznání a osvícení. Vrátím-li se k výkladu snu, ihned v úvodu narazím na spojení "7 kouzelných kamínků". Když spojím výklady všech tří slov, mohu říci, že 7 patří k moudrosti, kouzla patří k poznání a kamínky patří k dovršení, pokud přihlédneme k významu kamene mudrců po vystoupání 7 stupňů alchymického procesu. V pohádkách hrdina většinou zapomíná na sebe a vydává se v mnohá nebezpečí ve jménu dobra a lásky. Nechovám se jinak, nepřivlastňuji si vzácný dar, který jsem shůry dostal, ale daruji jej mladé dívence ohrožované pronásledovateli. Dívenka je citová anima, kterou jsem v prvopočátku své duchovní cesty znovuobjevil ve svém nevědomí (poprvé jsem citovou animu objevil 3.6.94 viz 4. sen v archetypu Anima - Animus). Moc kouzelných kamínků měnit počasí vyplývá z poznání a pochopení hmotných aspektů (4) a duchovních aspektů (3) jako nedělitelné jednoty. Vstoupí-li člověk jako vědoucí do jednoty všech aspektů (číslo 7 jako součet 3 duchovních a 4 hmotných), pak má myšlenka moc ovlivňovat hmotné stejně jako duchovní. Tím jsem se dostal zpátky k podstatě archetypu Řízená imaginace. Tak jako anima představuje část mého vědomí, stejně i doprovod animy je dalšími částmi vědomí, které je personifikováno na pláni snů. Je potěšitelné, že kufr představující zátěž zanechávají mé doprovodné personifikace jako nepotřebný balast bránící úniku z hmotného světa a vstupu do nového duchovního světa.
2.10.94 00.10 hod. 5. sen
Měl jsem v rámci služby hlídat zahradu. Přišla ke mně moje doktorka a začala vyzvídat, co tam budu dělat. Řekl jsem, že zatím nevím, neboť jsem právě přišel. Později jsem jí popisoval, co se tam bude dít a to, co jsem řekl, se okamžitě vyplnilo. Vysoká tráva se vmžiku proměnila v přesně střižený trávník. Mluvil jsem o zahradě jako o krasavici.Kouzlo sjednoceného materiálního a duchovního světa působí v celé své skvostné šíři. Každá myšlenka i vyřčené slovo se okamžitě stávají skutečností. Nádhera tvoření probouzí básnickou duši a ze zanedbané zahrady je v mžiku kouzelná zahrada - krasavice. Zahrada ve snové symbolice odpovídá vnitřnímu životu a je o to více potěšitelné, že zanedbané nitro je tak nadšeně přeměňováno k obrazu, jež nesu v nejhlubším koutku své znovu nalézané duše.
15.10.94 07.00 hod. 6. sen
Spal jsem a v okamžiku probuzení jsem se zavřenýma očima úpěnlivě myslel na místo, kde jsem se probudil, a pak jsem k tomu myšlenkou přidal židli. Když jsem otevřel oči, byla židle ze snu či z myšlenky skutečně na posteli. Zkusil jsem to ještě jednou a povedlo se. Objevila se opět židle, ovšem byl to jiný typ. Objev jsem ukazoval kamarádům, ale už se mi před nimi nepodařilo "zhmotnění myšlenky" uskutečnit.V předchozím snu byla řízená imaginace částečně pasivní, proto jsem v následném snu zkoušel tvořit plně pod vědomím svého činu. Myšlenkou jsem tvořil ve snové oblasti a myšlenkou spolu s vůlí jsem tvoření "přetahoval" do oblasti bdění. Už se mi nedařilo tak, jako v předchozím snu, kdy jsem jakoby splýval s proudem tvoření. Nyní jsem vynakládal podstatně větší úsilí, abych dosáhl přijatelného výsledku. Radost z povedeného pokusu zrodila pýchu, a tak jsem se chtěl pochlubit kamarádům. Archetyp Řízená imaginace nemá pýchu v lásce, proto jsem zákonitě narazil a pyšné tvůrčí úsilí ztroskotalo dříve, než vůbec začalo. Nyní s odstupem času vidím, jak moudře mi nevědomí ukázalo scestnost cirkusového předvádění zázraků.
22.10.95 07.00 hod. 7. sen
V hotelu, kde jsem byl ubytován, jsem hledal rodinu a sestru. Potkal jsem je venku, když jsem odcházel. Jakmile jsem byl dosti daleko od hotelu, zpozoroval jsem vojenskou kolonu. Obrátil jsem se a běžel jsem zpět. Předjela mne vojenská motorka, kterou jsem po chvíli zastavil silou myšlenky. Předběhl jsem ji a při běhu jsem potřeboval stále méně a méně energie, země jsem se dotýkal už jen chvílemi, až jsem najednou vzletěl. Vše byl myšlenkový pochod. Vznášel jsem se nad vesnicí a upustil jsem odpadky do dvora, kde byl značný nepořádek. Při letu jsem objímal polštář. Přeletěl jsem skupinu známých, kteří se podivovali nad mým záhadným létáním. Občas jsem měl závratě a chvílemi i strach, ale let byl plynulý. Zabloudil jsem, proto jsem si našel ceduli u silnice, kde bylo napsáno "Králův Dvůr". Potřeboval jsem mapu, a tak jsem přistál u vojáků s vysílačkou a požádal jsem je o cigaretu. Kouřil jsem a oni mne odvezli na místo určení. Vypadalo to jako tajné vojenské město. Chvíli jsem šel a pak zase letěl dál, abych přistál v civilní části. Jedna starší paní nemohla pochopit, že létám. Vysvětloval jsem jí, že je to pouze síla myšlenka a navrhl jí letět se mnou. Raději ze strachu zmizela, pouze pes - pudl jí zůstal v náručí a byl vidět. Všem lidem, v tu chvíli shromážděným kolem, jsem říkal: "Vidíte, to je síla myšlenky - ona ze strachu dokázala zmizet!" Odněkud vyběhla dvě mláďata a já si pomyslel, že budou čtyři. Stalo se. Pak vyběhla kočka s několikadenními kuřaty. Domům jsem myšlenkou opravoval fasády. U jednoho z nich ležely bílé šátky s modrými puntíky.Celý rok se mi sny s fenoménem řízené imaginace vyhýbaly. Jejich absence mi potvrdila probíhající krizi duchovního vývoje. Jakmile jsem uvízl v archetypu Poklad a pln lačnosti jsem se přehraboval v rozličných maskách osobností, zapomněl jsem na archetyp plný zázraků - na archetyp Řízená imaginace. Tento sen ještě spadá do kritického období mé největší duchovní krize, avšak přesto sen pro jeho kladný charakter považuji za nadějné vzepětí duše a za vzpouru duchovní části proti části stále více se nořící do materialisticky požitkářského života. Sen je nadějí, že současný bezútěšný stav bude zvrácen a opět bude nalezena cesta, po které jsem se před nedávnými časy vydal k duchovním výšinám.
Snový odchod z hotelu je skutečným odchodem z přechodného stavu, kde jsem tak dlouho zbytečně přebýval. Hledání rodiny symbolizuje hledání celistvosti a jednoty, ale ani její nalezení mne neutěší, proto jdu dále. Nyní oproštěn od pout a vazeb minulosti (hotel - starý stav a rodina jako hmotná představa jednoty) nalézám v sobě schopnost řízené imaginace. Snad pro ten dlouhý rok bez její přítomnosti ve snech jsem tak nadšený a využívám širokou paletu možností. Nejprve zastavuji motorku, abych ji lehce předběhl, pak běh měním v let a zbavuji se odpadků mysli - zbytečností, které mi nyní vadí v letu. Již nepropadám marným cirkusovým atrakcím a divící se známé pouze míjím, avšak pln nadšení z kouzelného letu zabloudím. Cedule s nápisem Králův Dvůr nemá kromě názvu nic společného se stejnojmenným městečkem středních Čech. Má symbolický význam odpovídající bližšímu vztahu k vykonavateli Boží vůle - ke králi, neboť právě královští dvořané jsou ze všech poddaných králi jako pozemskému vykonavateli Boží vůle nejbližší. Stejný výklad podporuje i hledání mapy jako symbolu budoucí cesty. Vojáci ve snu jsou synonymem disciplíny v denním vědomí, disciplíny, která mne dovedla na místo určení. Že vývoj proběhl správně, potvrzuje stálá schopnost letu. Snažím se nevěřící přesvědčit, že létání je pouze ve změněném myšlení a ve víře. Nevědomky mi v tom pomáhá žena, která po nabídce společného letu strachy zmizí. Radost z tvoření myšlenkou mne opět vytrhuje, proto myšlenkou vtiskuji svému okolí novou tvář, když ze dvou koček stvořím čtyři a pak silou myšlenky "natírám" fasády omšelých domů. Sen jsem tak emotivně prožíval, že jej mám ještě dnes v živé paměti. Pochopil jsem, že byl významnou vzpruhou, počátkem uzdravení a cestou z labyrintu masek archetypu Poklad.
26.4.96 00.10 hod. 8. sen obrácená cizí, magici
V bytě se mi najednou začal zjevovat člověk. Byl po pás nahý. Mluvil jsem s ním s absolutním klidem, i když se objevil další muž, který byl také od pasu nahý. Sáhl jsem si na něj; byl hmotný, ačkoliv se mi zjevil před okamžikem v pokoji. Nabízeli mi nějakou práci. Když jsem se zeptal na charakter práce, mlčeli. Takhle mne navštívili několikrát. Jednou se dokonce jejich těla napůl prostorově překrývala. Pochopil jsem, že ovládají magii a že jsou homosexuálové. Byl rok kouzelníků, kdy byla magie veřejně známá a často provozovaná. Postavil jsem se do cesty těmto magikům a kouzelníkům. Pronásledovala je skupina lidí z města, byli oblečeni v historických oděvech s neznámými ozdobnými prvky na přilbicích. Začala mezi nimi přestřelka. Zbraň jsem neměl, ale magiky jsem nějakým způsobem zadržoval. Oni bojovali s lidmi z města. Pojednou útočníci začali jeden po druhým mizet, což mezi nimi vyvolalo obrovskou paniku. Strach poslal zbytek lidí v hrůze zpět za zdi města. Po necelé minutě už více nebyla "armáda" útočníků z města.Pro tento a následující dva sny je stěžejní datum 21.3.1996, kdy jsem se dobrovolně rozhodl pro spásnou askezi. Jakmile člověk vůlí ovládne sexuální chtíč, podaří se mu získat ohromnou moc nad vlastními vnitřními popudy, které běžně žijící člověk není schopen ani zaregistrovat. Ovládnutá energie zatím nemá polaritu, tedy nepatří ani dobru ani zlu. Záleží pouze na orientaci denního vědomí, kam se v blízké budoucnosti mocná energie obrátí. Mnozí autoři duchovní literatury varují před magií, přestože i pomocí ní se dá dojít k osvobození se z nekonečného koloběhu životů. Je to však cesta po ostří meče, sebemenší odklon znamená pád do těch nejtěžších životních podmínek. Z tisíce magiků dojde k cíli pouze jeden. Snad jsem si to uvědomoval, když se mi dva schopní zástupci magie začali zjevovat. Nabídka byla jasná - vtáhnout mne do osidel magie a černých skutků. Zde se lámal chléb. Odmítl jsem spolupráci, čímž jsem se postavil na druhou stranu "barikády". V té době jsem vše neviděl tak jasně, jak to s odstupem času popisují nyní. Kulisy snu tentokráte nemají velkou důležitost, jsou zde snad proto, aby dotvrdily historický pramen nebezpečné duchovní cesty s pomocí magie. Boje mezi skupinou pronásledovatelů z města a magiky jsem se nezúčastnil, pouze jsem magiky silou vůle zadržel a znemožnil jim únik. Avšak oni dokázali svou odvahu i nevšední schopnosti a smetli útočníky ze své do pekel vedoucí cesty.
18.6.96 03.30 hod. 9. sen cizí, magici
V historické době se válčilo pod zástavami. Byli jsme na kopci, v dáli se zelenal tropický prales a pod námi jela na koních skupina jezdců s vůdcem a se zástavou spřátelených sil. Vzpomněl jsem si, že právě tento vůdce je i se zástavou někde jinde. Pochopil jsem lest nepřítele a okamžitě jsem vyhlásil poplach naší skupiny. Zrovna přijížděl král na koni v nádherném postroji bez sedla. Když král seskočil, řekl jsem mu, že potřebuji koně a vyskočil jsem na zpocený hřbet nádherného koně. Tryskem jsem vyrazil proti nepříteli. V ruce jsem měl šavli a dýku, která mi vadila při jízdě. Proti nám stál velký magik, který byl schopen měnit podoby. Měli jsme díky včasnému odhalení lsti náskok a možnost nebezpečného magika zajmout. Pronásledoval jsem ho až do podzemí. Měl jsem ženu přes rameno a ona se vždy jako první podívala do místnosti. Nesměl jsem se z nějakého důvodu do místností dívat první. Na zemi jsem zahlédl pahýl lidské ruky od zápěstí. Bylo mi jasné, že se magik zase přeměňuje. Nepodařilo se mi ho najít a on změněný zmizel. Věděl jsem, že po přeměně má málo síly. Napadlo mne, že se přeměnil do podoby psa. S námi byl jeden pes. Myslíc že je to právě on, shodil jsem ho do studené vody s množstvím ledové tříště. Pes vylezl a my jsme věděli, že je to náš pes. Hladil jsem ho a zahříval. Zase jsme nevěděli, do jaké podoby se magik přeměnil. Připravil nám další překvapení. Z koňského velikého kopyta (40 cm) se mezi chlupy vymrštil silný jazyk a jednoho z nás to sežralo, poté kopyto vypouštělo bílou tekutinu. Nakonec se z koně stal strom vedle cesty. Napadlo mne, že se převtělil do malého chlapce, aby mohl mít dvě podoby. Konečně jsme magika objevili mezi lidmi v jedné budově. Poručil jsem vše natáčet videokamerou, abychom příště měli jistotu. Magik dokázal opět změnit podobu i místo. Změnil se v krásnou ženu a zval mne na nějakou projížďku. Ještě jsem nevěděl, že je to on, a nerad jsem pro povinnost honu na magika společnost krásné ženy odmítl.Snad proto, že jsem v předchozím snu nezůstal nestranný, byl jsem vtažen do otevřeného boje s magiky. Opět jsou zde historické kulisy i s ostatními "herci". Léčky jsem byl schopen včas rozeznávat, a tak jsem se dal do pronásledování vskutku schopného magika, který dokázal mistrně měnit podoby. Při vstupu do podzemí dochází k zajímavé situaci, když přes rameno mám přehozenou ženu, která se přede mnou dívá do místností. Podobný obraz znám z řecké mytologie, když Perseus přes odraz lesklého štítu hledal Medúzu, aby jí nemilosrdně usekl obávanou hlavu, po jejímž pohledu vše zkamení. Medúza jsou personifikované pudy, které ničí člověka na cestě nevědomím. Stejného nepřítele, ovšem s jinou tváří hledám v podzemí. Nemám vzácný štít bohyně Athény jako Perseus a používám zrak ženy - nedávno objevené citové animy, která je nad pudy povýšena a nemohou jí ublížit. Jsem pevně přesvědčen, že Perseův štít je také "zrakem" citové animy. Ani společnými silami jsme magika v podzemí nenašli, nenašel jsem ho ani v podobě psa (jak příznačné hledat v podobě psa, který ve snové symbolice představuje právě pudy). Dále jsme museli hledat magika, který měl čas na nás uchystat další překvapení. Koňské kopyto se silným jazykem sežralo jednoho mého člověka. Téměř stejný příběh zažil Hérakles při chytání Diomédových kobyl, když nebezpečné kobyly roztrhaly a sežraly jeho nejlepšího přítele Abdéra, který kobyly hlídal. Kobyla představuje dynamickou erotickou vášeň a erotický výklad podporuje i jazyk a pozdější proměna koně ve strom, který se také váže k sexualitě. Magik mi unikl a přes všechna opatření se dokonce objevil nepoznán v mé blízkosti v podobě krásné ženy, která má všechny předpoklady vyrvat mne z dosaženého stavu a navrátit mne do moci živočišných pudů. Proč uspěl Perseus a proč jsem neuspěl já? Výsledek podmínila výchozí situace Persea a moje, mezi nimiž je značný rozdíl. Perseus podle bájí neměl žádný záporný rys, kdežto já jsem jich měl a stále ještě mám bezpočet. Proto mohl magik i přes značnou duchovní sílu vyzařovanou z nově nabytého stavu nalézt slabinu, které se snažil již v tomto snu chytře využít. Kdybych se v době dospívání vzdal sexuálního života a byl vnitřní disciplínou odolný lákadlům mocného chtíče, přišel by magik o hlavu stejně jako kdysi Medúza mečem Persea.
29.6.96 11.20 hod. 10. sen cizí, magici
Uzavřená oblast, kde magikové měli neomezenou moc. Byl jsem pouze svědek. Magikové někomu řekli, že vyhrál auto, a poslali ho pryč. Otevřeli dvoje dveře a z nich vyjela skvostná limuzína. Zavolali ho zpět a cenu mu slavnostně předávali. Součástí ceny byla žena, kterou měl výherce také obdržet. Teprve v tomto okamžiku jsem se stal tím výhercem. Žena se před autem plazila. Silně vzrušen jsem ji začal objímat. Měla jednoduché šaty a stále prosila, abych ji laskal.Již v posledním snu objevili magikové mou slabinu. Přestože jsem se ve vědomém životě vzdal sexu, v podvědomí přetrvává ještě mnoho nánosů minulých činů, citů a myšlenek. Tato slabina se stala hlavním terčem útoku magiků. Spojenými silami rozehráli vynikající partii, v níž jsem zpočátku udržoval polohu nezúčastněného svědka. Sledoval jsem výherce, jemuž předávali nové auto. Majetek a touha po hmotném zabezpečení mne ponechává chladným a z polohy svědka mne "nevyhnala", ale jinak tomu bylo, když se na scéně objevila druhá část daru - krásná toužící žena. V okamžiku jsem se ocitl v roli výherce a pryč byla nezúčastněnost. Podlehl jsem svým starým návykům ukrytým v bahně minulosti. Prohrál jsem bitvu, nikoli však válku, hrdina se nikdy nevzdá. Magikové ztratili o mne zájem, neboť podlehnutí mne připravilo o magickou moc, a více se mi ve snu neobjevili. Avšak zůstali a dodnes jsou důležitým mementem, z něhož si beru ponaučení, a ostatní varuji před příkrou cestou lákavé magie.
11.7.96 01.00 hod. 11. sen
Pohádkový svět. Viděl jsem ptáka, který si při letu v koruně stromu zlomil obě křídla a spadl dolů. Měl jsem na vybranou, jakou smrtí zemřu. Měla to být podobná smrt. Vybral jsem si pád dolů. Smrtelný pád jsem vědomě kontroloval a ztratil jsem při něm pouze prsten. Když jsem měl u jedné překážky zkontrolovat mladou ženu, sexuální chtění mi úplně zatemnilo mysl. Najednou jsem byl i tou ženou. Stáhl jsem jí (i mně) kalhoty a zezadu jsem na ní (i na mně) vyvrcholil. Bylo mi jasné, že jsem dnes prohrál další bitvu.Je nad slunce jasné, co muselo následovat po snu, v němž jsem podlehl živočišným pudům. Ano, je to pád. Byl jsem v pohádkovém světě, kde magie je všemocným prostředkem, ale neudržel jsem se v něm. Pudy a sexualita mne stáhly zpět do prožívání pudové přirozenosti, kde opět podléhám. Nemilosrdně dopadám až na dno, což ovšem v sobě má i kladný potenciál, protože se mohu ode dna odrazit a začít opět stoupat pomalu a po stupních, neboť rychlý postup jsem nebyl schopen udržet. Celý rozbor snu je uveden v archetypu Anima - Animus.
11.9.96 07.10 hod. 12. sen
Byl jsem v místnosti se dvěma ženami a neprozřetelně jsem jim naznačil, že jsem asketa. Ony mne začaly vzrušovat a po chvíli jsem byl nahý. Dále stupňovaly svůj sexuální útok a vzrušovaly mne orálním způsobem. Po několika vteřinách jsem si uvědomil, že podlehnu. Jen jsem řekl: "Odstup Satane!", a vše zmizelo.Dopadl jsem až na dno prožívání živočišné přirozenosti a zde jsem si vzal příklad ze života Ježíše Krista, který se také úspěšně potýkal s pudy příslušející ke každému hmotnému tělu. Vyhrocené vztahy protikladů - to je pravé pole působnosti statečného hrdiny, který má nezastupitelné místo i v archetypu Řízená imaginace. Jakmile se člověk vzdá sexu, povstane obrovská síla a začne na něj útočit. Všechny sexuální myšlenky, pocity a činy za dlouhé období sexuálního života se počnou v nevědomí personifikovat a se zdrcující silou zavelí k útoku na čerstvého asketu. Jednou z účinných obran proti těmto snovým personifikacím je Kristovo: "Odstup Satane!" Ve snu se jedná o řízenou imaginaci. Prozatím jsem vždy řízenou imaginací tvořil, nyní jsem silou myšlenky zrušil obraz sexuálního útoku. Musím uznat, že biblická památná věta působí velice účinně a mnoho mi pomohla nyní i v budoucnosti na cestě ke klidu mysli.
23.9.96 22.10 hod. 13. sen
V hospodě mne zvali hrát kostky. Nechtěl jsem. Postřehl jsem, že švindlují, neboť jedna kostka stále házela jedničku a šestku. Nebylo jim to milé, když jsem odhalil jejich podvod. Řekli mi, že vedle hospody je kaplička. Jakmile v ní někdo hodí jednou kostkou v řadě součty 7, 14, 21 a 28, stane se zázrak podle jeho přání. Šel jsem tam a hodil postupně součet 7, 14, 21 a 28. Pomyslel jsem si přání, aby z jedné chaty nevycházel z komína kouř. Vyšlo to. Právě v této chatě jsme tu noc spali.Nevědomí opět skrze sen vyzdvihuje význam čísla 7 v tomto archetypu. Samotná cesta z hospody jako symbolu nevědomosti do kapličky jako symbolu zvnitřnění člověka je alegorií duchovní cesty. Tak člověk konečně odloží osobnost a ukáže se takový, jaký ve skutečnosti je - ve své pravé individualitě. Kouzelná kaplička shodila alespoň na chvíli ze mne osobnost, kterou nosím, a ukázala mi možnosti při překročení čísla 7. Číslo 7 jsem vysvětlil ve 4. snu. Vyberu-li z Velké arkány Oshova zenového tarotu kartu číslo VII. s názvem "Uvědomění" (viz obrázek 6), uvidíme číselnou symboliku v názorné formě. Na kartě je vykreslen závoj iluzí, který prohořívá chladným (modrým) plamenem uvědomění. Za závojem se objevuje jemná dětská tvář Buddhy. Chladný plamen je vlastně nebeskou rosou, která se v alchymii nazývá hermetickou růží (rosa hermetica). Stínová postava promítaná na závoj iluze je znázorněním kříže jako utrpení v tenatách iluzí. Po pochopení přichází zklidnění, divák se stává pouhým svědkem, je nekonečně tichý, vědomý a neměnný. Dalším číslem v řadě, které mám součtem naplnit, je číslo 14. Narozdíl od čísla 7, které díky 7 astrologickým planetám představuje "nezměnitelný" osud člověka, symbolizuje číslo 14 dobrotu a milosrdenství, z Velké arkány Oshova zenového tarotu vyberu kartu číslo XIV. s názvem "Integrace" (viz obrázek 7). V ní již splývají protiklady, které spolu komunikují a v jednotě spějí do nového života. Již není rozdělená osobnost, schizofrenie je zapomenutou minulostí. Další číslo, jež musím součtem hozených čísel naplnit, je číslo 21. V biblickém Starém zákoně se píše o 21 dokonalostech moudrosti. Mnoho dalších významů má číslo 21 jako násobky či složeniny (3 x 7, 2 - 1, 4 x 4 + 5, apod.), ale tím nebudu činit problematiku archetypu složitější. Opět použiji Velkou arkánu Oshova zenového tarotu, z níž vyberu kartu číslo XXI. s názvem "Dokončení" (viz obrázek 8). Karta znázorňuje doplnění poslední části skládanky do místa "třetího oka". Dokončení není konec všeho, znamená konec starého a začátek nového, začátek něčeho, čeho se člověk nedotýká intelektem, ale "pouze" bytostně prožívá. Dostávám se k číslu 28, které jsem naplnil posledním hodem. Číslo 28 je v islámu (z arabských zemí máme číselnou řadu, proto bychom měli uznávat i arabskou symboliku) symbolem dokonalosti a vyjadřuje soulad mezi Bohem a světem. Také křesťanství číslo 28 vyzdvihuje například v freiburské katedrále je vyobrazena cesta k Bohu prostřednictvím 28 postav. Jen okrajově doplním, že 28. dne dokončí Měsíc svůj oběh. Shrnu-li významy dohromady, mohu říci: Uvědomění (7) - Integrace (14) - Dokončení (21) - Dokonalost (28). Nevědomí mi jazykem čísel řeklo, že po absolvování a pochopení vnitřních významů této řady budu schopen vědomě měnit skutečnost -a nejen ve snech.
17.3.97 23.30 hod. 14. sen
Na přehradě jsem měl na nohou lyže. Přišel jsem tam "zamést" stopy svých neblahých činů minulosti. Protože led byl tenký a u břehu dokonce žádný nebyl, musel bych vodu objíždět velkou oklikou. V kritickém místě bylo asi po pás vody. Rozhodl jsem se vodu v rychlosti na lyžích přejet. Rozbruslením jsem na lyžích nabral co největší rychlost a silou vůle jsem několik metrů vodní hladiny přejel. Na druhém břehu jsem už byl bez lyží. Objevilo se zde nákladní auto, ve kterém jsem seděl v uniformě jako velitel. Řidič se snažil auto v úzkých uličkách otočit, ale nedařilo se. Rozhodl jsem se učinit zázrak a auto jsem myšlenkou otočil, ale po chvíli jsme zjistili, že to stejně nebylo nic platné. Řidič musel s nevolí projíždět uličky znovu, neboť námi použitá výpadová cesta byla zatarasena betonovými kvádry.Pozorný čtenář si zajisté povšiml značné časové prodlevy od posledního snu. Tentokráte absence snů s tématikou řízené imaginace není v duchovní krizi, nýbrž pouze v nutnosti zestručnit archetyp pro maximální přehlednost a srozumitelnost. Opomenul jsem sny, kde obsah mysli má moc likvidovat viry a bacily, kde jsem se snažil vsugerovat dotěrnému hmyzu, že mé tělo pro ně není hmotné a další let pomocí řízené imaginace.
Sen uvádí zajímavá myšlenka: "Přišel jsem zamést stopy svých neblahých činů minulosti." Pokud s tímto vědomím přistupuji k archetypu Řízená imaginace, je zákonité, že nevědomí mi nedovolí v mém zájmu uspět, neboť bych se dostal do osidel magie, ze kterých jsem nedávno neslavně odešel. Podařilo se mi na lyžích přejet několik metrů vodní hladiny a následně otočit nákladní auto o 180 stupňů, ale k cíli jsem se nepřiblížil ani o píď. Z jedné neřešitelné situace jsem se dostal do další a nezbývalo mi jiné, než zapomenout na kouzla a minulost řešit tradičními prostředky s prožitky a s odpuštěním. Sen je uveden také v archetypu Hrdina.
Obrázek 6: Osho zen tarot, Velká arkána VII Uvědomění
Obrázek 7: Osho zen tarot, Velká arkána XIV Integrace
Obrázek 8: Osho zen tarot, Velká arkána XXI Dokončení
28.5.97 01.20 hod. 15. sen
Šel jsem spolu s malým klukem a jeho bílým psem po polní cestě. Psa napadl další bílý pes, kterého jsme odehnali. Opodál stála asi pětiletá holčička, které klučina donesl cigaretu ode mne. Klukovi jsem řekl, že ona je právě ten typ, ze kterého jsem měl celý život největší strach, že mu beznadějně podlehnu. Holčičku jsme doprovodili domů. V trávě jsem viděl trojúhelníkový sýr. Podle tibetské nauky jsem jej 10 x zvětšil a vzápětí jej zmenšil na původní velikost. Když jsem ho chtěl rozmnožit, přišlo probuzení.Malý kluk jsem já v dřívějším sexuálním chtění. Tavený sýr, trávník, dívka a částečně i trojúhelník jsou eroticko-sexuální symboly. Již mám moc tuto symboliku ovládat a zmenšovat. Trojúhelník je zároveň symbol trojnosti, značí vědomí, hmotu a člověka, který v sobě nese oba aspekty; trojúhelník také nese magický význam. Bílý pes symbolizuje touhu po něze, která je napadena další cizí touhou po něze, a z chtění přichází konflikt. Cigarety ve snu představují závislosti všech druhů a s ohledem na vývoj a obsah snu je nevědomím myšlena závislost sexuální. Zbavuji se zbytků sexuální závislosti, a proto ji rozdávám všem těm, kteří ji chtějí. A věřte mi, že ji chtějí téměř všichni, neboť chtějí být pro druhé neodolatelnými objekty, být dokonalými milovníky či ohromovat okolí svými sexuálními schopnostmi. V dívence jsem viděl zároveň dítě i dospělou ženu, jako bych věděl, jak bude jednou vypadat, či jak vypadala dříve. Poznal jsem v ní typ ženy, kterému jsem v životě tak lehce podléhal. Nyní s odstupem času rozpoznávám, že jsem se v minulých smyčkách závislostí učil, což potvrzují i další obrazy snu. V okamžiku nálezu sýru v trávě jsem si vzpomněl na jedno tibetské cvičení, a tak jsem se rozhodl si jej vyzkoušet. Úspěch byl dokonalý. Vědomá řízená imaginace dostala další rozměr. Žel, netušená šíře možností cvičení imaginace byla přerušena probuzením.
30.5.97 06.00 hod. 16. sen
Jako voják z povolání jsem asistoval řidiči při opravě našeho nákladního auta. Přinesl jsem mu šrouby a další náhradní díly. Stáli jsme před kasárnami a dozorčí nás nesmyslně vyháněl. Všiml jsem si zavřeného bílého psa za prosklenou zdí objektu. Vojáci cizího útvaru obcházeli pod velením nižších starších důstojníků kolem nás a provokovali. Dva z nich do mne naschvál vrazili. Vynadal jsem jim, konflikt se přesunul opodál. Jednomu poddůstojníkovi se nelíbila moje obrana a osopil se na mne. Když scházeli dolů po schodech, foukl jsem a silný vítr, který jsem ze svých plic vyrazil, je srazil ze schodů. Chtěli zaútočit. Myšlenkou jsem změnil starého na mladého a ostatním jsem měnil tváře na ošklivější a kulatější. Jeden změněný chtěl kolem mne utéci. Chytil jsem ho a hodil zpět do davu. Jedna mladá krásná dívka se jednomu ošklivému smála, proto jsem myšlenkou změnil její podobu a další myšlenkou jsem jí hodil do náruče tomu, kterému se před chvílí smála. On tím byl evidentně potěšen. Pak už jsem byl pryč, ale stále jsem je viděl zblízka. Z mladého se stal opět starý tak, že mu mírně vybuchla hlava a temenem mu ušel přebytečný vzduch.Být vojákem ve snu znamená podřídit se určité disciplíně, jakmile se člověk ztotožní s postavami vyšších hodností či důstojníků, jedná se o vysokou vnitřní disciplínu, která vždy přináší ovoce na poli snů a následně i v denním životě. Z toho si každý soudný člověk odvodí poučku, že člověk, který v denním životě nenávidí vojáky a zejména vyšší hodnosti, ve skutečností nenávidí vnitřní disciplínu, které není schopen přizpůsobit své chování. Moje disciplína ode mne oddělila touhu po něze ve snu představovanou bílým psem za průhlednou stěnou kasáren. Nižší starší důstojníci spolu s vojáky na mne začali útočit. V tom okamžiku jsem si vzpomněl na své schopnosti a aktivně jsem vstoupil do snu, abych se ujal jeho řízení. Na jedno normální nadechnutí jsem dokázal z plic vyrazit mohutný uragán, který mé protivníky srazil ze schodů, přesto chtěli zaútočit, jakoby nevěřili nebezpečí, kterému se bezhlavě vydávají. Nechtěl jsem ničit, chtěl jsem je pouze zastavit. Souboj se pro mne stal hrou. Myšlenkou jsem změnil starého na mladého a ostatním jsem měnil tváře. Již zapomněli na útok a sami chtěli utíkat. Nepovolil jsem a pokračoval jsem v řízené imaginaci, odnesla to i dívka, která se smála jednomu "postiženému". Po mém odchodu, jenž jsem ani nezaregistroval, jsem pouze viděl, jak mnou změněné obrazy se dramaticky dostávají do původního vzhledu. Uvědomil jsem si pomíjivost krásy, pomíjivost mládí i jaký krůček či spíše myšlenka stačí ke změně vnímané skutečnosti. Sen mi pomohl nádherně rozbíjet kdysi pevné základy duality, na nichž jsem si vystavěl pohled na hmotný svět.
15.6.97 22.50 hod. 17. sen
Šel jsem za bratrem od pražského Masarykova nádraží a snažil jsem se ho dohnat. Také jsem se na něj snažil zakřičet, ale jen jsem sípal. On mi stále naschvál unikal. Rozhodl jsem se jít zkratkou ke svému bytu a v neznámých ulicích jsem zjistil, že jsem schopen se pohybovat silou vůle 2-3 metry nad zemí. Letěl jsem nad hlavami lidí, kteří se divili. Narazil jsem do vysokého muže, který mi řekl, že měří 3.20 metru. Omluvil jsem se mu a on mně také. Po chvíli jsem potkal známou ženu, která mi dala asi půlroční mimino, abych ho donesl domů do Modřan. Dítě se probudilo a začalo plakat. Podařilo se mi ho uklidnit a jednu neznámou rodinu jsem požádal o pití pro dítě (holčičku). Jedno dítě mi ochotně nabídlo svoji láhev s čajem. Poděkoval jsem celé rodině a vyšel jsem do ulic. Nohy mi začaly klouzat samy po silnici, nechtěl jsem letět, aby mi při letu dítě nevypadlo. Jel jsem tedy po podrážkách bot rychlostí 15-20 km/hodinu. V rukou se mi dítě trochu rozbalilo a vykakalo se mi do ruky v místě, kde končila silnice a o 1 metr níže tekla čistá voda v malém potůčku. Pod končící silnicí vedl jakýsi tunel či kanál a odtud se ozývalo dívčí naříkání. Nejprve jsem se omyl a pak jsem zavolal do tunelu směrem k dívčímu hlásku, aby šla ke mně. Stále jsem měl něco s hlasem a pouze jsem sípal. Dívka uvnitř mi nevěřila. Ukázal jsem jí miminko, čímž jsem jí naznačil, že se nemá čeho bát. Nakonec vylezla celá špinavá a chtěla jít domů sama. Dál jsem bloudil, v jednom domě mi nabídli jídlo a pomoc. Chtěli najít mámu dítěte (jmenovala se Černá). Zjistili jsme, že bydlí na druhém konci Prahy. Po jídle jsem si umýval ruce a jeden mladík mi říkal, že chce létat. Odpověděl jsem mu, že je to spousta dřiny a nemohl by 7 let myslet na nic jiného. Odpověděl, že se nemusí jen pracovat, ale může se i odpočívat, což je také jóga. Kontroval jsem, že se strašně mýlí, neboť se bude muset všeho vzdát a nikdy to nebude moci dělat jako cirkusovou atrakci. Na několika příkladech jsem mu vysvětlil asparšajógu*3. Zdůraznil jsem mu, že vše, co umí, musí používat pro dobro druhých lidí.Protože jsem pro náhlou ztrátu hlasu nemohl zakřičet na bratra, přišel jsem na jinou možnost, jak bratra dostihnout - na let. S přihlédnutím k výkladu předchozího snu mohu let 2 - 3 metry nad zemí vysvětlit jako opouštění duálního myšlení (2) s přechodem do chápání trojjedinosti (3) jako podstaty univerza. V dalším obrazu jsou čísla otočena (3,2) a nevědomí potvrzuje změnu náhledu na svět. Známá žena je citová anima, která mi dává dítě jako symbol sjednocení. Věk dítěte 1/2 roku mi říká, že jsem pouze na cestě a sjednocení není nezvratný jev. Výklad potvrzuje i následný obraz, kdy se bojím letět, aby mi dítě při letu nevypadlo. Částečně materiální přístup k životu a ke světu mi dítě jako symbol sjednocení vyjadřuje výkaly, kterými mne znečistí. Musím ve snu podstoupit očistu, a tudíž v denním životě očistu morální. V archetypu Poklad v 5. snu jsem viděl citovou animu jako dívku zahalenou v hadrech, nyní vidím duchovní animu, která je mým přístupem k životu značně zanedbaná. Ve snu ještě nepoznávám, že je nedílnou součástí mé bytosti. Ukazujíc dívence (duchovní animě) dítě (symbol sjednocení) ji alespoň vylákám z tmavého úkrytu na světlo. Učinil jsem významný krok na cestě k duchovní přirozenosti.
V rozhovoru s mladíkem chtivým létání podvědomě používám číslo 7, přestože číslo neodpovídá času mého duchovního vývoje. Více jak označení časového úseku se zde jedná o vnitřní pochopení čísla 7, čímž se člověk přiblíží k trvalé schopnosti řízené imaginace. Mladíka, a tím i sebe, varuji před leností a zpohodlněním. Z vědomí přešly do podvědomí i další znalosti a návyky, které mi významným způsobem pomáhají na nebezpečné cestě nevědomím. Zastavím se u termínu asparšajóga. Tento druh jógy v českých zemích zpopularizoval Paul Brunton v knize "Skrytá nauka za jógou" a významný mystik a jogín Eduard Tomáš v televizním i knižním zpracování. Sanskrtské slovo "sparša" znamená smyslový dotyk jako podmínka prožívání, asparšajóga je rozpoznání a odstranění smyslového dotyku jako podmínky prožívání. Zájemcům doporučuji vynikající dílo výše zmíněných Paula Bruntona a Eduarda Tomáše.
10.8.97 02.40 hod. 18. sen
Písečné bouře zavály písek až do Evropy. Poslouchal jsem rozhlas, kde říkali cosi o "solomoru". Intenzivně jsem myslel na Boha, aby si mne vzal. Po 10 sekundách jsem vzlétl z postele a letěl jsem velkou rychlostí nad hlavami lidí. Pak jsem si chtěl ověřit, zda-li mne vidí. Z rychlosti 200 km/hodinu jsem na několika metrech zastavil a zjistil jsem, že jsem neviditelný. Uvědomil jsem si citát z bible: "A chodil Henoch stále s Bohem a Bůh si ho vzal."Písečná bouře v nevědomí je předzvěstí zhroucení světského či hmotného, čehož jsem prozatím dosáhl. Proto jsem se při zaslechnutí informace o písečné bouři obrátil k Bohu s upřímnou prosbou, aby si mne Bůh vzal. Příhoda plně potvrzuje vznik fenoménu řízené imaginace při ztrátě ega. Číslo 10 dokladuje dosažený stav, když 10 je počátkem i koncem všech čísel - Bůh (1) z ničeho (0) stvořil svět (2 až 9), aby se po uplynutí dané doby opět vrátil sám do sebe. Po automatickém vzletu na počátku snu přichází myšlení a s ním i řízená imaginace. Nedočkavě si ověřuji některé vlastnosti svých myšlenkových letů. Jakmile jsem zjistil, že jsem neviditelný pro ostatní lidi a připojil jsem k tomu intenzivní myšlení na Boha, vzpomněl jsem si na biblického Henocha. Odtud sen patří do archetypu Self a ukazuje možnosti, kterých můžeme na duchovní cestě dosáhnout. Skutečné citáty z bible zní:
"I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, neboť ho Bůh vzal."
Genesis 5/24
"Henoch věřil, a proto nespatřil smrt, ale Bůh ho vzal k sobě.
Nebyl nalezen, protože ho Bůh přijal.
Ještě než ho přijal, dostalo se Henochovi svědectví,
že v něm Bůh našel zalíbení."
Židům 11/5
Henochova cesta k Bohu je ukázkou "absolutní bhaktijógy", neboť v jeho mysli nezůstalo kromě nadsvětských zřetelů nic, co by ho udrželo na pláni hmotného viditelného světa. Proto Henoch dokázal plynule i s tělem opustit bez prožitku smrti náš svět a přejít do světa, který byl roven náplni jeho zbožštělého vědomí. Že je to jev možný, potvrzuje samotná podstata jógy a že je to jev málo častý, ukazuje na výjimečné postavení Henocha jako zářného příkladu pro další generace všech národů.
12.8.97 23.00 hod. 19. sen cizí
Přišel jsem domů, bylo odemčeno. Nějaká dívka se v bytě chovala jako doma. Řekla mi, že když bylo zamčeno, odemkla si. Na můj údiv (neměla klíč) upřesnila, že imaginárně, a nakonec mi to ukázala. Na druhé straně dveří myšlenkou vytvořila kliku se zámkem a dveře otevřela na druhou stranu proti pantům. Byl jsem z její nevídané schopnosti špatný.Nechovám se jako člověk na duchovní cestě, protože nekomunikuji se svou citovou animou, jejíž úroveň je mi blízká. Na druhou stranu mám možnost nalézat prvky postupného sjednocování. Nevědomí si uvědomuje tento rozpor, který na mé cestě pomalu vyvstává a rázně jej řeší. Citová anima mne navštěvuje za pomocí řízené imaginace. Pro mne je skutečný šok, že řízenou imaginaci ovládá i někdo jiný. Uvědomuji si jak svou ješitnost, tak i nepříjemnost fenoménu řízené imaginace pro druhé, kteří vidí pouze její účinky bez pochopení podstaty. Příhoda mi pomohla nasměrovat řízenou imaginaci směrem, který jsem si dosud nevyzkoušel a který popisuji v dalším snu.
26.8.97 23.20 hod. 20. sen výsek ze snu
S kamarádem jsme se dostali do hvězdicovité stavby a před námi se zavřela brána. Dalších 5 bran se zavřelo také a my jsme byli v pasti. Nebylo nám jasné, proč jsme byli zadrženi. Hledal jsem únikovou cestu a když jsem uslyšel podivný hluk, ukryl jsem se do jednoho ze tří výklenků mezi šesti branami překrytými navíc i mřížemi. Vtom se výklenek zavřel, a tak jsem zůstal uvězněn v prostoru 20 x 50 x 190 (v centimetrech). V první chvíli jsem se vzdal a odevzdal tělo do Boží vůle. Pak jsem se zeptal kamaráda, jak je na tom on. Byl ve stejné situaci. Uvědomil jsem si, že věznění a zadržování je pouze výplodem naší mysli. Vyprázdnil jsem mysl a vysvobodil se. Totéž učinil i kamarád Na hotelu, kam jsme se vrátili, jsme se ptali na přesný čas. Bylo 16.55 hod. Zjistil jsem, že od 14.45 hod. nic nevíme a máme tak vlastně "okno" bez alkoholu či drog.Řízená imaginace je převážně tvůrčí (nedestruktivní) energie, která má moc měnit skutečnost snu podle chtěného vzorce. V naprosté většině snů vytvářím cosi nového nebo něco dávám do pohybu. Jedinou výjimkou byl 12. sen, kdy jsem nechal zmizet větou "Odstup satane!" nebezpečí ohrožující můj celibát. Ve 20. snu, když jsem byl ohrožován okolím, jsem šel ještě dále. Neviděl jsem nepřítele, a snad i proto jsem vyprázdnil mysl. Najednou vše přestalo existovat včetně vězení, do kterého jsem se záhadným způsobem dostal. Výlet do "buddhovské přirozenosti mysli" trval podle snových hodin 130 minut, což jsem zjistil v samotném snu porovnáním časů. Ovšem čas v nevědomí se neřídí synchronním časem, jenž by odpovídal dennímu vědomí, takže určit skutečnou délku prožitku je zcela nemožné a s ohledem na poznaný stav i zbytečné. Samozřejmě se nejedná o fantazii, ale o skutečné vyprázdnění mysli. Navodit takový stav ve snu bez pevné opory nedávného prožitku v denním vědomí nelze! Ve snu jsem si pouze vzpomněl na stav, který se mi podařilo navodit a pomocí vzpomínky jej opětovně prožít. Na charakteristiku prožitku vyprázdněné mysli mohu citovat Buddhovu definici absolutna z pálijského kánonu:
"Mnichové, je cosi nezrozeného,
nevzniklého, nestvořeného."
Když jsem se ve snu navrátil zpět do prožitku snové reality, už jsem osvobozen i se svým kamarádem, který je i zde mým duchovním průvodcem, jehož pomoci naštěstí nebylo potřeba, ale svou přítomností mi dodával sil, neboť jsem věděl, že i pro něj musím nalézt východisko z téměř neřešitelné situace. Sen má tak širokou vypovídací schopnost, že současně patří do archetypů UFO - iniciační obřady, Pozornost a Hrdina.
11.2.98 01.30 hod. 21. sen
V zimní zasněžené krajině lidé lyžovali. Sjížděl jsem na moderních saních a řekl jsem si, že bych mohl vzlétnout. Udělal jsem to, ale nějaký muž mne chytil a stahoval dolů k zemi. Zahodil jsem dvě věci v podobě bumerangu, které odletěly, ale nevracely se. Muž mne pustil, a tak jsem opět vzletěl. Dostal jsem se do drátů elektrického vedení a dostal jsem ránu. Volně jsem se i s drátem snesl k zemi. Řekl jsem si, že musím vypnout pojistky.Bytostný vzlet citové a duchovní složky duše se snaží zastavit muž, který je bezesporu personifikací mé pudové mužské části (pudový animus). Odhazuji dvě věci v podobě bumerangu, ale nevracejí se zpět. Moudré nevědomí umí naprosto srozumitelně vyjádřit a vyhodnotit obraz denních skutků, pocitů i myšlenek. Zbavuji se dvou závislostí, o nichž předpokládám, že se mi vrátí jako bumerang zpět. Naštěstí jsou obavy liché a odlehčen od minulosti vzlétám. Náraz, elektrická rána a následný pád, přestože pád vědomě kontroluji, je pro mne vážným varováním před budoucími událostmi. Snaha o vypnutí pojistek je podvědomou snahou o ovládnutí blížící se situace.
24.4.98 23.20 hod. 22. sen
Stál jsem na velké asi 30 metrů dlouhé lodi plující na rozlehlém jezeře. Kolem lodě pluly v závodě 3 motorové čluny řízené tyčemi. Vzlétl jsem a pohyboval jsem se za závodními loděmi. Na hladině jsem viděl ropné skvrny. Příroda byla značně zdevastovaná. Pak jsem šel po břehu a někomu jsem popisoval neutěšený stav jezera. On zamířil čímsi ve tvaru pancéřové pěsti na jezero a vše stáhl do paměti toho přístroje. Říkal tomu "kauzální noviny" a zavřel to do desek, které mi dal se slovy: "S tím můžeš zbohatnout - jsou z 24. století."Zbavení se závislostí (symbolicky ukázaných v předchozím snu), které poutají člověka k hmotnému světu, povýší prožitek řízené imaginace odhalením dalšího fenoménu, fenoménu, jenž vždy bude dráždit lidstvo pulsující svým vědomím mezi minulostí a budoucností. Kromě běžného závodu jsem viděl i netradiční řízení či ovládání, zdevastovanou přírodu a hlavně dokonalý novinářský prostředek, který v okamžiku stáhl celou "realitu" ve všech aspektech lidských smyslů do paměti prazvláštního přístroje. Výsledek jsem dostal od neznámého dárce asi se všemi událostmi politického a ekonomického charakteru 21. - 24. století. Naštěstí jsem odolal pokušení. Nejen z tohoto snu je patrné, že po dosažení vyšší, či alespoň jiné úrovně vědomí, na člověka přichází pokušení, pak záleží jen na morální úrovni, zda se dokáže ovládnout nebo pod tlakem chtění padne a pro osobní prospěch zastaví svůj duchovní vývoj tak, jako se mi to "podařilo" v archetypu Poklad.
3.11.98 03.40 hod. 23. sen
Na večírku jsem jedl zeleninový salát a viděl jsem kamaráda s manželkou, která byla v jiném stavu. Pak jsem odjel na korbě nákladního auta. Při slézání z korby mne napadli 3 psi, kteří vlekli svého bezmocného pána za sebou. Jeden pes mi sevřel a "žmoulal" ruku. Pomyslel jsem si, že moje ruka bude vylučovat pepř a pes mne pustí. Přesně tak se stalo.Se skutečným těhotenstvím v denním prožívání nemá snová těhotná manželka kamaráda mnoho společného, v nevědomí je kladným symbolem, jenž přináší do budoucího období naději znovuzrození potenciálně nového života. Nový život je nový bytostný stav, ke kterému se pomalu blížím. Nasvědčuje tomu i další obraz, když používám nenásilně řízenou imaginaci proti napadení a útočníky pouze zrazuji od marného počínání. Dříve bych asi použil vůči útočícím psům důraznějších prostředků z bohaté nabídky řízené imaginace. Psi představují ve snu pudy spolu s pudovým chtěním minulosti a slabý muž, jehož vlečou přání živočišné povahy, je pudový animus značně oslabený spásnou askezí a morální očistou. Lehce se zbavuji pudové živočišné přirozenosti v personifikaci slabého muže a pomocí řízené imaginace ovládám i útočící pudová přání minulosti. Sen je potvrzením probíhajícího procesu v archetypu Řízená imaginace, když se odkláním od vnucování vlastní vůle svému okolí pomocí fenoménu řízené imaginace.
19.1.99 03.30 hod. 24. sen
V Praze jsem spěchal na letiště. Jel jsem autobusem na Prahu 4. Když jsem po vystoupení nevěděl, kde jsem, rozhodl jsem se letět sám a bez křídel. Rozběhl jsem se, odrazil a letěl; stále jsem přidával na rychlosti i na výšce. Chvíli jsem letěl nad zasněženou krajinou, kterou po chvíli vystřídala krajina letní. Pod sebou jsem viděl vodní hladinu. Chtěl jsem se vykoupat a zaplavat si. Přistání jsem provedl přímo do vody a chvíli jsem si zaplaval. Když jsem chtěl letět dál, pokoušel jsem se vzletět jako kachna, ale nešlo mi to. Vodní živel mne svou vahou neustále držel ve své moci. Nakonec jsem si pomohl představou, že na mne útočí krokodýl. Podařilo se mi to, ale stále jsem byl moc těžký, proto jsem přistál u čtyř polních záchodů vedle sebe ("kadibudek"). Jeden muž vedle mne naschvál zapálil papíry v díře, proto jsem slezl dolů a přelézal jsem dřevěnou konstrukci. Podařilo se mi mimoděk osvobodit prase domácí.Na prvním stupni meditace se cvičící člověk pokouší zabránit bloudění mysli, aby ji ve druhém stupni odtáhl od fyzického hmotného světa. Poté ve třetím stupni pozvedá objekt meditace na nehmotnou úroveň se schopností se do ní ponořit. První fáze letu řízené imaginace je podobna třetímu stupni meditace. Jakmile vypadnu z nehmotné úrovně prožívání, musím si opět pomoci první fází meditace a soustředěním s oporou fyzického objektu ustálit neklidnou mysl. To se stalo ve druhé fázi snu, když jsem našel dostatek vůle a sil vzlétnout ze sevření vodního živlu. Nejprve jsem si pomáhal představou vzletu "jako kachna" a poté ohrožující představou útočícího krokodýla. Poslední představa byla konečně účinná, podpořila mne v řízené imaginaci uměle vykonstruovaným tlakem a "vyhnala" mne z vodního živlu. Představa na chvíli pomohla zdárnému letu, ale pravý neomezený let pomocí řízené imaginace je pouze v opuštění hmotné úrovně myšlení.
Muž, který založil v dřevěných latrínách požár, je mým dobrodincem, protože mne vyhání z prostředí zavánějícího světem a tíhnutím k jeho lákadlům (výkaly ve snu symbolizují peníze a zisk). Na cestě z konstrukce vztahů k hmotnému světu nevědomky osvobozuji prase domácí jako ústřední symbol nevědomosti a představitele povstalé živočišnosti, která se váže k hmotnému tělu. Posvátné zvíře bohyně Démétér, jako "zvíře z lůna země", má vztah k hmotnému tělu, zatímco například delfín, který je nazýván "zvíře z lůna moře", má vztah k emocím. Aby mohlo dojít k přeměně a ovládnutí dalších částí povstalé živočišnosti představované prasetem, je nutné této živočišnosti odebrat hlavní oporu. Tou oporou je jednoznačně touha po získávání, touha udržující lidskou mysl v konceptu hmotného světa. Vlastnosti vážící se k praseti pak bez opory v hmotném světě ztratí na síle i působivosti a snadněji se překonají. Ale to už je záležitost jiných archetypů (Témata zničení světa, Anima - Animus a Stín).
3.2.99 01.00 hod. 25. sen
Šel jsem krajinou v zátopové oblasti, kde měla stoupat voda. Na cestičce byla spousta žab. Opatrně jsem je nohou odstrkoval z cestičky, abych jim neublížil a aby jim neublížil i ten, co šel za mnou. On později stál u napůl očesané třešně. Majitel třešně začal nadávat, že ten strom už někdo zaplatil. Někdo jiný řekl, že udělá zázrak a povedlo se. Strom byl zase obalen zralými třešněmi.Další příklad řízené imaginace mne již nepostavil na druhou stranu barikády, jak tomu bylo v sérii snů s magiky (sny 8, 9, 10, 11), ani mne nevyvedl z rovnováhy, jak tomu bylo v 19. snu. Poznávám fenomén řízené cizí imaginace jako vítanou pomoc, čímž je potvrzen pozitivní vývoj, stejně je pozitivum potvrzeno ve snaze nevnucovat vůli pomocí fenoménu řízené imaginace svému okolí.
17.4.99 04.30 hod. 26. sen
V Itálii po příjezdu na zimní dovolenou jsem nemohl najít své batožiny a hlavně lyže. Věděl jsem, že sním, a snažil jsem se najít lyže, abych věděl, které si mám koupit, nebo spíše které si koupím. Vědomí, že sním, přetrvávalo nepřetržitě po celý sen.Skončila lyžařská sezóna, která ukončila životnost mých lyží. Bylo mi jasné, že si budu muset koupit nové lyže a prozatím jsem se nedokázal vyznat v nepřeberném množství nových carvingových lyží s odlišnými jízdními vlastnostmi. Do tohoto období přišel vskutku výjimečný sen, neboť jsem věděl, že sním a vědomě jsem pobýval ve snu s jediným cílem - zjistit, který typ lyží si koupím. Dostal jsem se chtěním poznání určité jednotlivosti do časové smyčky, kterou blíže popíši v archetypu Vize budoucnosti a minulosti, kam i tento sen patří. Snů s vědomím, že sním, jsem útržkovitě zaznamenal několik, jen tento sen byl úplně celý vědomý. Je velká škoda, když jsem daru nevědomí nevyužil jiným užitečnějším směrem a promrhal jej na hmotné záležitosti.
Mnozí se asi diví, jak se žití spásné askeze shoduje s alpským lyžováním. Mají pravdu - neshoduje. Ponechal jsem některé sportovní aktivity v náplni svého vědomí pro posílení těla fyzickým úsilím a pro posílení ducha vstřebáváním krás horského prostředí. Jen si pozorně všímám vnitřních popudů vedoucích mne k této činnosti. Snažím se nedopustit přilnutí k těmto aktivitám a setrvávám v kladných stavech provázených dobrou náladou i po ukončení těchto aktivit. Pak bezpříčinná dobrá nálada prostupuje celou bytost bez ohledu na existenci určitých činností. Ale v této knize se nejedná o mé nepatrné osobě, ale o podstatu procesů v nevědomí.
4.6.99 01.00 hod. 27. sen
Byl jsem ve velkém domě nejstaršího bratra. Měl jsem spolu s ostatními spát ve vysoké (asi 6 metrů) prostorné místnosti. Byla zde velká zima. Věděl jsem, že mohu tvořit myšlenkou, a tak jsem stvořil dvoje kamna, dvě díry do komína pro roury, pak roury od každých kamen do komína a v kamnech jsem myšlenkou zatopil dřevem.Sen se zázrakem napůl očesaného třešňového stromu ve strom plně obtěžkaný červenými lákavými plody mne inspiroval v orientaci řízené imaginace i ve prospěch druhých lidí. Měl jsem krásnou příležitost změnit mrazivou realitu v příjemné domácí teplo. Tvorba měla několik fází, neboť jsem nedokázal najednou myšlenkově vytvořit celý obraz. První dvě fáze mi šly dobře, třetí mi už dělala značné obtíže a čtvrtá fáze byla vyloženě vydřená. Tvorbě jsem musel věnovat značné úsilí a maximální soustředění, které bylo narušováno okolními vjemy i toulavými myšlenkami. Scházela mi hravost, která činí z řízené imaginace nástroj radosti. Sen mne přesvědčil, že chtěná tvůrčí činnost je "energeticky" náročná a kromě úbytku sil přináší i roztěkanost mysli. Nabízí se mi přirovnání z běžného denního života, když po fyzicky náročném dni zasedneme k meditaci a soustředění je plytké a roztřesené. Pak je lepší spánek a odpočinek než trápení se v bezcílných obrazech toulavé mysli.
10.6.99 02.00 hod. 28. sen
Létal jsem s jednou ženou na jakési sedačce a přistál jsem v činžovním domě na balkónu. Sedačka se podobala sedadlu z motorky. Naše přistání uviděl děda té rodiny, ke které jsme šli na návštěvu. Říkali mi, že bych si měl koupit auto. Nevěděli, a ani jsem jim to nechtěl říci, že raději létám. Při loučení jsem se chvíli snažil naučit pár slov anglicky jejich dítě, ale nechtělo se mu, proto jsme šli s dívkou pryč. Vyšli jsme z domu, ona šla napřed po cestě a já jsem šel zpět na balkón, kde jsem nastoupil na sedačku a skočil rovnou do letové fáze. Pode mnou se lidé divili a já jsem si pyšně pomyslel: "Hele, já letím!" v tom jsem začal mít problémy s letem a musel jsem jít na přistání. Přistál jsem mezi skalami porostlými zeleným mechem s malými jehličnany. Všude byly postaveny malé chatky, které byly nedávno vyplaveny záplavou vody z hor. Věděl jsem, že si to zavinili sami, neboť nečistili koryta potůčků v horách.S osvojením letu pomocí řízené imaginace s sebou přináší i přes snahu se ovládat u rodiny na návštěvě pád v podobě pýchy. Přesně v okamžiku pyšné myšlenky se mi "zadřel motor" a musel jsem jít na nouzové přistání. Pády jsem si nacvičil v minulých snech, a tak padám vždy pozvolně a vědomě. Na zemi nalézám odraz předchozích událostí ve vzduchu. Moudrý Hermes Trismegistos by řekl: "Jak nahoře, tak dole" Potůčky v horách představují myšlenky. Když lidé myšlenky netřídí a nečistí tak, jako by měli čistit horské potůčky, potoky i říčky, přijde potopa - pohroma na líné lidské plémě. Je dobře, že si uvědomuji potřebu vyčistit horní toky, neboť potvrzuji podvědomé pochopení nutnosti vyčistit vlastní myšlení od nečistot egoismu v denním prožívání.
27.8.99 23.30 hod. 29. sen
Jel jsem kočárem a přes zadní okno jsem viděl jezdce na koni, který nás pronásledoval. Když nás dostihl, uvědomil jsem si, že se nemám čím bránit. Byla to hra. Myšlenkou jsem nejprve "přepnul" pozadí a posléze jsem upravil děj dle svého přání. Na pronásledovatele jsem nachystal nějakou past.Pýcha minulého snu musela být napravena, a proto jsem opět rozpoznal u řízené imaginace hru a jako hru jsem ji i lehce hrál. Pryč byly potíže v soustředění. Dařilo se mi opakovaně měnit jak kulisy, tak i mou roli ve snu.
28.9.99 23.30 hod. 30. sen
V místnostech s vysokými stropy jsem si říkal, že svět je mentální záležitost. Potřeboval jsem odtud uniknout. Podařilo se mi pomocí myšlenky vzletět a lidé se mne snažili strhnout zpět. Uletěl jsem jim, ale dostihl mne někdo, komu jsem zdůrazňoval, že svět je myšlenka, a proto můžeme pomocí myšlenky i létat. Snad proto, že jsem to řekl, se mi nedařilo vzlétnout a musel jsem mnoho usilovat, než jsem se dostal nad hlavy lidí a opět letěl. Pak jsem raději chodil pěšky.Dům či byt jsou v nevědomí symbolem lidské bytosti i vnitřního stavu. Místnosti odpovídají jednotlivým částem vědomí a vysoké stropy jsou synonymem vysokých možností, kterých lze ve vnitřním (duchovním) vývoji dosahovat. Tomu odpovídá i další důležitá snová myšlenka: "Svět je mentální záležitost." Tím překračuji rámec archetypu Řízená imaginace a vstupuji do světa archetypu Self. Jakmile budu považovat mentální povahu světa za realitu, mohu vlastním mentálním postupem svět a své místo v něm měnit. Celý princip archetypu Řízená imaginace je toho dokladem. Když se kterýkoliv jedinec vzepne k duchovním výšinám, vyvstanou záporné energie z jeho vlastní pudové a citové přirozenosti (v tomto snu jsou pudy a city představované ostatními lidmi) a budou se snažit odpoutávajícího se jedince stáhnout zpět do podřízenosti světa a pudů. Obraz lidí, kteří brání duchovnímu vzletu, navíc dokonale odpovídá i tzv. reálnému světu, který se vůči duchovním snahám chová prakticky stejně. Protože v našem západním světě nemůžeme odejít do bezdomoví a žít asketickým způsobem východních sannjásinů*4, musí duchovně snažící se člověk velice pozorně sledovat reakce lidí (hlavně těch nejbližších) a rozpoznat v nich snahy světa strhnout duchovní do bahna pudového. Připomínkou by nám mohlo být varování Ježíše Krista svým učedníkům:
"Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás."
Jan 15/18
Uvědomil jsem si i heslo: "Každému, co jeho jest." Přestal jsem před lidmi mluvit o duchovních věcech a k tomuto přesvědčení jsem ve snu nádherně přidal závěrečnou myšlenku: "Ač jsem mohl létat, raději jsem mezi lidmi chodil pěšky."
11.10.99 06.30 hod. 31. sen
Učitel mi vysvětloval, jak ovládat vůli. Na jeho pokyn jsem začal rozpouštět kousky (20 x 20 x 30 mm) ledu ve vodě. Tály neuvěřitelně rychle, v intervalu 5 sekund jeden za druhým mizely. Pak jsem měl pohybovat předmětem, což jsem lehce zvládl. Následoval podstatně složitější úkol, když učitel skrytě napsal na kalkulačce desetimístné číslo a chtěl, abych mu jej řekl. Úkol jsem vykonal s jednou chybou, když jsem špatně umístil desetinnou čárku. Potom, již bez vědomí svého učitele, jsem tajně nastoupil k nějakému raketovému pokusu a jednomu muži jsem vsugeroval strach. Podařilo se mi to, dostal strach a odstoupil. Věděl jsem, že moje původní raketa měla z nějakého důvodu vybuchnout. Vzal jsem si jeho raketu, kterou jsem si připevnil na záda jako batoh.Sen připomínající kouzelnickou produkci nemá s podobnými produkcemi nic společného. Je to "pouhý" výcvik vůle, kterým jsem možná kdysi prošel. Cviky mi připomínají známé cvičení indických a tibetských asketů, kteří přeměňují sexuální energii v teplo a v jedné z prvních fází výcviku "suší" pruhy mokré látky omotané kolem pasu, aby nakonec byli schopni přežívat v minimálním oblečení či úplně nazí i v nejkrutějších mrazech vysokohorských podmínek. Asi jsem byl více než pilným žákem a mé ambice podtrhuje symbol rakety v další části snu včetně nebezpečí s ní spojených. Ambice, ať už jsou duchovního či magického charakteru, jdou vždy ruku v ruce s egoismem. Proto si musím dávat pozor na jakékoliv ambice, neboť ambice je egoistická touha po dosahování a život včetně duchovního je "jen" putování a nikoliv dosažení nějakého bodu či schopnosti. Co bych dělal, až bych něčeho dosáhl? Sedl bych si opojen štěstím na zadek a díval se pln pýchy kolem? Ne, za chvíli bych byl nesvůj a v duši by se uhnízdila dotěrná otázka: "K čemu to všechno bylo?" Příkladů zejména ze sportovní oblasti naleznete bezpočet a v duchovní oblasti to není jiné.
22.1.00 03.10 hod. 32. sen
Silou vůle jsem uměl létat na malém balónku. Když jsem chtěl, letěl jsem. Později jsem nějakým způsobem přišel k synovi a letěl jsem spolu s ním. Bylo to na Slovensku. V nitranském kraji jsem hledal vesnice Cabaj - Čápor a Hruščov. Nemohl jsem to z té výšky najít, proto jsem sletěl níž. Jedna žena sedící v autě mne spatřila a nevěřícně mne pozorovala. Nabídl jsem jí let s námi za pomoc při nalezení hledaných vesnic. Z hospody vylezl muž a chtěl s tou ženou obchodovat. Překazil jsem mu to, neboť jsme měli vše s ženou domluveno. Trochu jsem do něj strčil a on spadl i s vozíkem ze schodů. Pak jsme letěli ve výšce asi 10 metrů.Nedávné nalezení duchovní animy naplnilo mé vědomí vzácným pocitem lehkosti bytí. Je zákonité, že s použitím principu řízené imaginace si musím tuto možnost vyzkoušet. Síla vůle bez větších problémů překonává zemskou přitažlivost a ještě k letu přibírám dítě (symbol sjednoceného) - syna (ve skutečnosti žádného nemám) a vzápětí i ženu jako představitelku animy. Poprvé jsem absolvoval let v kompletním bytostném složení (anima, animus a dítě - coniunctio). Ještě musím zabránit dotěrnému muži mrzký obchod, čímž současně odmítám hrubý materialismus, který by nás všechny zase stáhl k zemi.
Sen je také součástí archetypu Coniunctio, kde jsou vysvětleny další symboly pro archetyp Řízená imaginace málo důležité.
Závěr
Skončil popis archetypu Řízená imaginace, popis kouzel, magie a létání. Archetyp vyznívá jako pohádka a věřte, že pohádkou skutečně je. Nyní si uvědomuji, proč jsem měl a stále mám rád pohádky. Vždyť jsem v nich nalézal cestu, kterou přede mnou nádherně popisovali moudří lidé všech generací mnohých národů. Ti moudří poznali vnitřní prameny duchovního růstu, poznali část struktury nevědomí a protože psychologie by byla nepřijatelná pro obecný lid, dali světu kouzelný svět pohádek a v něm popis jedné významné součásti lidského nevědomí. Pro naprostou většinu duchovně kráčejících jedinců je nejbezpečnější nevyužívat dary, které dostáváme na každém vyšším stupínku naší cesty nevědomím. Používání darů řízené imaginace člověka vede zpět do hmotného světa a do vlastního ega. Znalci jógy rozpoznali, že fenomén řízené imaginace skrývá jógické síly zvané siddhi (ze sanskrtu). Každý člověk podle svého duševního vybavení objeví ty vlastnosti, které jsou mu bytostně blízko. Buddhismus rozeznává 8 hlavních jógických sil:
1. Animan. Schopnost stát se malým 2. Mahiman. Schopnost stát se velkým jako hora, nebo se rozšířit do prostoru 3. Laghiman. Schopnost stát se lehkým jako bavlna 4. Gariman. Schopnost stát se těžkým jako země 5. Prápti. Schopnost dosáhnout všude, třeba i na Měsíc 6. Prákamja. Schopnost dosáhnout splnění všech přání 7. Íšatva. Tvůrčí schopnost 8. Vašitva. Síla všemu rozkazovat
Mezi další siddhi se počítá:Výčet by jistě mohl pokračovat, ale důležitější než poznat či dokonce zažít tyto vlastnosti je pochopit fakt, že jsou vábivými lákadly pro každého člověka. Málokdo si ovšem uvědomuje nebezpečí takových magických nástrojů. Vždyť za použitím kteréhokoli nástroje stojí ego a za egem duchovní pád z dosti velké výšky. V knize několikrát zmiňovaná Míla Tomášová se například modlila, aby jí Bůh tyto vlastnosti odebral, neboť je plně chápala jako pokušení, kterému duchovní člověk musí odolat.
- slyšení nebeských zvuků a slyšení na dálku - schopnost nahlédnout do mysli druhých lidí - vzpomínky na vlastní minulá vtělení - vidění jiných sfér včetně vidění vzdálených věcí bez přítomnosti těla - rozpoznání karmických závislostí - vidění budoucích událostí - telepatie - schopnost čichem rozeznávat morální úroveň lidí - schopnost hmatem "vycítit" z předmětu jeho minulost - vykoupení vlastní bytosti z kola znovuzrozování
Na závěr asi nebude marné "poslechnout si" velkého českého mystika Květoslava Minaříka. Upozorňoval na scestnost magie i na značné nebezpečí magických schopností:"Magické schopnosti mají kořeny především ve zdrženlivosti, zasahující až do změny bytostného vyzařování. Jógická výchova nemá na zřeteli vybíjení takto získaných magických sil. Ukládá svým žákům, aby toto vyzařování zadrželi. Právě tato energie může totiž být používána k vyvolávání vyšších magických fenoménů, přitom je však nutno vědět, že na každý takový fenomén se spotřebuje velké množství této energie, tak nutné k dosažení nejvyšších mystických cílů."
--- MENU: --- Skok na OBSAH Skok na začátek této kapitoly (II.Díl - 4. Řízená imaginace ) Další kapitola (II.Díl - 5. Anima - Animus)
Vysvětlivky:
*1 Imaginace (z latiny) znamená obrazotvornost *2 Bhagavan Šrí Satja Sáji Bába je žijící indický svatý muž, který dokáže materializovat předměty, má pozoruhodné jasnovidecké, telepatické a léčitelské schopnosti; je schopen vtělit se do jiné formy či jedince, přenést se v okamžiku na velké vzdálenosti a být současně na několika místech. Milióny věřících i nevěřících viděli zázraky na vlastní oči a ucítili je ve svých dlaních, televizní kamery natáčely bezpočet zázraků. Však hlavním zázrakem je učení moudrého Sáji Báby, který se hluboce zajímá o psychologii. *3 Asparšajóga se také nazývá Jóga nad protiklady. O mnohých cvičeních této jógy hovoří kniha Eduarda Tomáše "Cestami sebepoznání". *4 Sannjásin (ze sanskrtu) je potulný mnich, který odešel do bezdomoví a složil slib úplného vzdání se světa.
|
|||||||||||||||
